Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2703/10

Ústavní soud rozhodl dne 30. listopadu 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele F. Š., zastoupeného JUDr. Ludmilou Hlaváčkovou, advokátkou se sídlem Boršice 428, o ústavní stížnosti proti rozsudkům Krajského soudu v Brně ze dne 28. 5. 2010 č. j. -166 a Okresního soudu ve Zlíně ze dne 24. 9. 2009 č. j. -139, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozsudků s tím, že se jimi cítí dotčen v právech, zakotvených v , d, jakož i v y. Uvedl, že byl Okresním soudem ve Zlíně zavázán k zaplacení jím údajně od žalobce přijatého zboží, když uložení takové povinnosti dovodil jak soud I. stupně, tak soud odvolací pouze z jediného dokladu, předloženého žalobcem, který však dle jeho přesvědčení není dostatečným důkazem o uzavření smluvního vztahu. Poukázal na své tvrzení vztahující se k dokladům žalobcem předloženým - podle něj samotná jím vystavená faktura nepostačuje k prokázání existence smluvního vztahu, ze kterého by mu vznikla povinnost zaplatit žalobci uplatněnou částku. Poněvadž soudy k těmto námitkám nepřihlédly a k zaplacení jej zavázaly, považuje jejich postup za nespravedlivý a neobjektivní.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného rozsudku Krajského soudu v Brně zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně, jímž byl žalovaný zavázán k zaplacení částky 73.812,- Kč s příslušenstvím a k úhradě nákladů řízení žalobci, a to opodstatněně potvrdil. V odůvodnění svého rozsudku se vypořádal se všemi námitkami žalovaným (nyní stěžovatelem) uplatněnými v odvolání a vyčerpávajícím způsobem, s poukazem na § 409, § 411, § 447 a § 448 odst. 1 obchodního zákoníku, shodně se soudem I. stupně, vyložil, na základě jakých skutečností byl učiněn správný závěr o vzniku a existenci smluvního vztahu mezi účastníky a z tohoto vztahu pak správný závěr o vyplývající povinnosti žalovaného k peněžitému plnění. Na uvedené vyčerpávající odůvodnění lze v dalším odkázat.

K obsahu ústavní stížnosti, ve které navrhovatel brojí proti nesprávnému hodnocení důkazů o okolnostech, za nichž mělo jím dojít převzetí zboží od žalobce, nutno dodat, že z ústavního principu nezávislosti soudů ( y ČR) vyplývá též zásada volného hodnocení důkazů, obsažená v . Proto nespadá do pravomoci Ústavního soudu "hodnotit" hodnocení důkazů, učiněná obecnými soudy, pokud tyto soudy ve své činnosti postupují ve shodě s obsahem hlavy páté d - v předmětné věci se soudy do rozporu s ústavními principy řádného a spravedlivého procesu nedostaly, a proto byl návrh stěžovatele jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné

V Brně dne 30. listopadu 2010

Michaela Židlická

předsedkyně senátu Ústavního soudu