Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3117/10

Ústavní soud rozhodl dne 16. listopadu 2010 o ústavní stížnosti J. M., zastoupeného JUDr. Martinem Kölblem, advokátem, AK se sídlem Štěpánská 39, 110 00 Praha 1, proti trestnímu příkazu Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 11. 2. 2010 sp. zn. takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností ze dne 29. 10. 2010 se stěžovatel s tvrzením o porušení svých práv ústavně zaručených v , , , , , , a d a porušení y domáhal zrušení shora označeného trestního příkazu, kterým byl uznán vinným trestným činem neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytového prostoru podle ustanovení tr. zákona účinného do 31. 12. 2009 a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku.

Stěžovatel zpochybnil, že by byly provedeny nebo vůbec existovaly důkazy svědčící o jeho vině a poukázal na skutečnosti a souvislosti, pro něž nebylo možné byt v přízemí domu Na Lysině č. p. 772/12 v Praze 4 - Podolí vyklidit. Obvodnímu soudu pro Prahu 4 vytkl nesprávnou právní kvalifikaci věci a kritizoval i celý průběh přípravného řízení. Uvedl, že trestní příkaz nabyl právní moci dne 4. 3. 2010 a že neuspěl ani s návrhem na obnovu řízení, která byla zamítnuta, ani s podnětem pro podání stížnosti pro porušení zákona, který ministr spravedlnosti neshledal důvodným.

Předtím, než se Ústavní soud začne zabývat věcnými námitkami, vždy zkoumá formální náležitosti ústavní stížnosti a podmínky její přípustnosti.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Podle odst. 3 téhož zákona lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon stěžovateli poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Pro projednávaný případ je relevantní ustanovení § 314g odst. 1, 2 tr. řádu, které umožňuje obviněnému bránit se proti trestnímu příkazu odporem. Odpor je třeba podat ve lhůtě osmi dnů od doručení trestního příkazu, jeho podáním se trestní příkaz ex lege ruší a soudce postupuje, jako by trestní příkaz nebyl vůbec vydán, zpravidla nařídí ve věci hlavní líčení.

Ústavní soud dotazem u Obvodního soudu pro Prahu 4 zjistil, že stěžovatel odpor proti trestnímu příkazu, který mu byl doručen dne 23. 2. 2010, nepodal a po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty nabyl trestní příkaz právní moci.

Podle ustanovení je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (); podle ustanovení téhož zákona, je-li návrh nepřípustný, soudce zpravodaj jej odmítne.

Odpor proti trestnímu příkazu je procesním prostředkem, jehož uplatněním lze dosáhnout přímé ochrany ústavně zaručených práv jednotlivce obecnými soudy. Jeho nevyčerpání zakládá nepřípustnost ústavní stížnosti, která je koncipována jako subsidiární prostředek ochrany základních práv. Obnovu řízení ani podnět k podání stížnosti pro porušení zákona nelze považovat za řádné či mimořádné procesními prostředky k ochraně práva ve smyslu ustanovení ; obnovu řízení z kategorie těchto procesních prostředků výslovně vyjímá a stížnost pro porušení zákona není prostředek poskytnutý stěžovateli, nýbrž ministru spravedlnosti (srov. též usnesení

sp. zn.

, publ. in Sb. n. u. sv. 2 str. 219). Z hlediska trestního práva procesního je možno podnět ke stížnosti pro porušení zákona považovat pouze za informaci subjektu oprávněnému k jejímu podání, ani ten však nezakládá zákonem stanovené důsledky, tzn. nemá ani vliv na běh lhůty k podání ústavní stížnosti podle .

Vzhledem k výše uvedenému Ústavním soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 16. listopadu 2010

Miloslav Výborný

soudce zpravodaj