Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2916/10

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti R. S., zastoupeného Jitkou Stanoevovou, advokátkou se sídlem Brno, Chládkova 3, proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 25. 1. 2001 ve věci sp. zn. , takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel projednávaným návrhem brojí proti shora uvedenému rozhodnutí, kterým měl být zkrácen na svých základních právech garantovaných v ustanovení a d. Současně mělo být porušeno ustanovení y.

Napadeným rozsudkem uložil Městský soud v Brně stěžovateli (v řízení žalovanému) zaplatit žalobci Dopravnímu podniku města Brna, a. s., částku 206,- Kč z titulu nezaplaceného jízdného a přirážky k němu, jakož i náklady řízení ve výši 560,- Kč. Rozsudek byl vydán v řízení, v němž byl stěžovatel - jako osoba neznámého pobytu - zastupován opatrovníkem, jímž byla ustanovena vedoucí kanceláře rozhodujícího soudu.

Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že na adrese, kde dříve bydlel, se již dlouhodobě nezdržuje, nalézací soud se přesto nepokusil zjistit místo jeho skutečného pobytu. Porušení svých práv pak spatřuje zejména v tom, že soudem ustanovený opatrovník byl ve věci zcela nečinný a nehájil jeho zájmy, což se projevilo zejména v tom, že se neseznámil se spisem, proti napadenému rozsudku nepodal odvolání a ve věci pouze formálně přebíral písemnosti.

Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda podání splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání stanovené , o Ústavním soudu. Ústavní soud se proto v dané věci nejprve zaměřil na posouzení otázky, zda je návrh stěžovatele směřující proti rubrikovaným rozhodnutím přípustný, přičemž dospěl k závěru, že nikoli.

, kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, platným ode dne 8. 1. 2009 a účinným ode dne 1. 7. 2009, došlo ke změnám procesních pravidel občanského soudního řízení, jež z důvodů dále vyložených činí dosavadní judikaturu Ústavního soudu upínající se k postupům obecných soudů při ustanovování opatrovníka osobám neznámého pobytu nepoužitelnou, a to včetně té její části, jež vycházela ze zdůraznění okolnosti, že nebyl-li účastníku opatrovník ustanoven "řádně", nemohlo mu být ani řádně doručeno rozhodnutí věci, čímž se mu otevírala cesta k řádným opravným prostředkům (viz např. usnesení ze dne 27. 6. 2007

sp. zn.

).

Podle ustanovení soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh usnesením odmítne, jde-li o návrh nepřípustný. Podle je návrh nepřípustný, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje.

Podle , ve znění , žalobou pro zmatečnost může účastník napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže účastníku řízení byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady.

Podle z důvodu zmatečnosti uvedeného v lze žalobu podat ve lhůtě 3 měsíců od doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, dozvěděl o napadeném rozhodnutí.

Podle přechodného ustanovení čl. II bodu 11. z důvodu uvedeného v novém ustanovení lze podat žalobu pro zmatečnost i proti rozhodnutí, které bylo vyhlášeno (vydáno) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Dozvěděl-li se tedy stěžovatel o existenci napadeného rozsudku z exekučního příkazu vydaného dne 11. 8. 2010, měl (a má zřejmě stále) k dispozici procesní prostředek, který může čerpat za účelem obrany svých práv (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 7. 2009 ve věci

sp. zn.

). Odmítnutí ústavní stížnosti tak nemůže představovat denegatio iustitiae, či tvořit jakoukoliv překážku budoucího postupu stěžovatele u obecných soudů.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítl podle ustanovení .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. listopadu 2010

Dagmar Lastovecká

soudce zpravodaj