Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2577/10

Ústavní soud rozhodl dne 2. listopadu 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Jiřího Muchy, ve věci navrhovatelky N.V.L., s. r. o., IČ 26159198, Praha 1, Šítkova 233/1, zastoupené JUDr. Antonínem Janákem, advokátem se sídlem v Příbrami, Nám. TGM 142, o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2010 č. j. -96 a Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 9. 12. 2009 č. j. -67, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatelka se domáhala zrušení výše označených rozsudků s tím, že se jimi cítí dotčena v právech, zakotvených v d. Uvedla, že jako vlastnice pozemku byla omezena v jeho užívání, a proto dle jejího přesvědčení byla oprávněna po žalované, která pozemek užívala a využívala pro řadu zařízení nezbytného k provozu čerpací stanice, požadovat přiměřenou náhradu. Poukázala na rozsah svého omezení při užívání předmětného pozemku, na skutečnost, že ten se nachází v areálu čerpací stanice a žalovaná jej používá bezplatně ke své podnikatelské činnosti - proto žalobou uplatněnou částku považovala za přiměřenou.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného rozsudku Městského soudu v Praze, jímž byly potvrzeny výroky soudu I. stupně o zamítnutí žaloby ohledně částky 39.081,- Kč s příslušenstvím (uplatněné k vydání bezdůvodného obohacení) a rozhodnuto o nákladech řízení, zásah do práv, kterých se stěžovatelka v ústavní stížnosti dovolává, zjištěn nebyl. Odvolací soud přezkoumal rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 v napadených výrocích v souladu s a a 5, ve spojení s , opodstatněně jej jako věcně správný potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (, ve spojení s ). V odůvodnění svého rozsudku se s poukazem na rozsah soudem I. stupně provedených a hodnocených důkazů a na svou ustálenou judikaturu vypořádal se všemi námitkami v odvolání uplatněnými - proto lze v dalším na toto vyčerpávající odůvodnění odkázat. Nutno dodat, že výše bezdůvodného obohacení žalované a tedy výše plnění, k němuž ji soud I. stupně zavázal (v částce 825,- Kč s přísl.) byla stanovena na základě důkazů, jejichž provedení a hodnocení nebylo shledáno v rozporu s . Z ústavního principu nezávislosti soudů (y ČR) vyplývá též zásada volného hodnocení důkazů, obsažená v cit. , a tak nespadá do pravomoci Ústavního soudu "hodnotit" obecnými soudy učiněná hodnocení, jestliže při něm byly kautely dané tímto ustanovením respektovány.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. listopadu 2010

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu