Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2998/10

Ústavní soud rozhodl dne 8. listopadu 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera ve věci navrhovatele M. M., zastoupeného JUDr. Ottou Mrňavým, advokátem se sídlem Tachovské nám. 649/3, 130 00 Praha 3, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. července 2010 č. j. -155 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. června 2009 č. j. -112, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou, jakož i z pohledu ostatních zákonných náležitostí formálně bezvadnou ústavní stížností stěžovatel napadl v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi bylo zasaženo do jeho ústavně zaručených základních práv, zakotvených v , a , 2d. Mělo se tak stát stručně shrnuto tím, že uvedené soudy jednak nepřisvědčily jeho názoru, že v předmětné záležitosti se jedná na straně žalované o bezdůvodné obohacení, jednak že Městský soud v Praze v rámci rozhodování o odvolání vydal překvapivé rozhodnutí potud, pokud svůj výrok, jímž nevyhověl opravnému prostředku stěžovatele, opřel o argumentaci v rozhodovacích důvodech zamítavého rozsudku soudu I. stupně (Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 6. října 2008 č. j. -75) neobsaženou.

Z těchto v naraci návrhu blíže rozvedených důvodů se stěžovatel domáhal, aby Ústavní soud v záhlaví uvedená rozhodnutí nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Jak Ústavní soud ustáleně judikuje, není povolán k přezkumu interpretace a aplikace jednoduchého práva, nejde-li o extrémní excesy, přesahující pod aspektem zákazu svévole do ústavněprávní roviny (srov. kupř. nálezy

sp. zn.

,

,

,

a další).

V posuzované záležitosti stěžovatele interpretace relevantního právního rámce provedená obecnými soudy dle přesvědčení Ústavního soudu výrazem svévole není a zásah do uvedených základních práv nezakládá; je interpretací nestojící v rozporu s obsahem jak právní praxí, tak i doktrínou obecně akceptovaných výkladových metod (srov. kupř. nálezy

sp. zn.

,

,

), přičemž ani není v daném případě projevem zjevného a neodůvodněného vybočení ze standardů výkladu, jenž je v soudní praxi respektován (srov. nález

sp. zn.

); Nejvyšší soud nadto příkladmo příslušné pasáže relevantních judikátů výslovně vyložil.

Pro uvedené postačí na obsah odůvodnění napadených rozhodnutí, jež jsou takto výrazem nezávislého soudního rozhodování (y), v podrobnostech odkázat. Ve vztahu k námitce překvapivosti rozhodnutí nutno uvést, že Městský soud v Praze opřel výrok svého rozsudku o dva samostatné rozhodovací důvody, z nichž jeden - byť z pohledu logiky priority odůvodnění postaven odvolacím soudem na první místo - byl vyložen nad rámec odůvodnění rozsudku soudu I. stupně. Odůvodnění závěru, proč nejde v daném případě o bezdůvodné obohacení, potom podrobně argumentačně rozvedl i Nejvyšší soud v odůvodnění svého usnesení.

Jelikož takto vymezený a posléze i Nejvyšším soudem přiměřeně odůvodněný rozhodovací důvod je důvodem dostatečným pro podložení zamítavého výroku soudu ve vztahu k žalobě stěžovatele, rozhodl Ústavní soud tak, že ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků pro zjevnou neopodstatněnost odmítl [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné

V Brně dne 8. listopadu 2010

Michaela Židlická

předsedkyně senátu Ústavního soudu