Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2572/10

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedkyně Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Jiřího Muchy ve věci stěžovatelů Z. H. a J. H., zastoupených JUDr. Mgr. Karlem Horákem, advokátem AK Praha 1, Na Poříčí 12, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 5. 2010 č. j. -123, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 3. 9. 2010 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost splňující podmínky projednatelnosti na ni , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), kladené. Stěžovatelé se ústavní stížností domáhají zrušení výše uvedeného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, neboť mají za to, že jím (jakož i předchozím rozhodnutím Městského soudu v Praze) byla porušena jejich základní práva (svobody), jež jsou jim garantována zejména a d (dále jen ""). V řízení, z nichž vzešla rozhodnutí správních soudů, se stěžovatelé domáhali toho, aby s nimi bylo jednáno jako s účastníky řízení o odstranění stavby (dřevěného zádveří nacházejícího se na pavlači před bytem obývaným stěžovateli). Správní úřady, a poté i správní soudy přezkoumávající rozhodnutí správních úřadů, s odkazem na tehdy účinné právní předpisy, dovodily, že stěžovatelé účastníky zmiňovaného řízení být nemohou.

Ústavní soud přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení, z nichž toto rozhodnutí vzešlo a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Na tomto místě je třeba uvést, že Ústavní soud je si vědom skutečnosti, že není vrcholem soustavy obecných - tj. i správních - soudů (, y). Nemůže proto na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností. To ovšem jen potud, pokud tyto soudy ve své činnosti postupují ve shodě s obsahem hlavy pátéy a pokud napadeným rozhodnutím nebylo porušeno základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou, kterou je ČR vázána.

Z obsahu stížnosti však vyplývá, že stěžovatelé se domáhají v plném rozsahu přezkoumání rozhodnutí napadeného ústavní stížností, a to tak, jako by Ústavní soud byl dalším stupněm v hierarchii obecných (správních) soudů. Tvrzení a závěry stěžovatelů, ve stížnosti uvedené, byť ve velmi obecné rovině, opakují argumenty, kterými se oba soudy již zabývaly a s nimiž se v odůvodněních svých rozhodnutí řádně vypořádaly, ústavněprávní rovinu věci nevyjímaje. Ústavní soud nemá, co by k věci dodal, když zvláště ústavní stížností napadené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je velmi instruktivní a vypořádává se i s relevantní judikaturou Ústavního soudu.

Ústavnímu soudu tedy nezbylo, než ústavní stížnost podle mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, jako zjevně neopodstatněnou, odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 18. října 2010

Michaela Židlická, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu