Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1806/10

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Miloslava Výborného a soudců Vlasty Formánkové a Jana Musila o ústavní stížnosti stěžovatelky AUTODROM MOST a.s., se sídlem Most, Tvrzova 5, IČ: 25419048, právně zastoupené JUDr. Vladislavem Bílkem, advokátem v Klatovech, Čsl. Legií 143/I., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. března 2010 č. j. -67, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti, podané podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), která byla Ústavnímu soudu doručena dne 23. června 2010, stěžovatelka navrhla zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že napadeným rozhodnutím bylo porušeno její právo na spravedlivý proces podle d (dále jen " ").

Z ústavní stížnosti a připojeného spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 (dále jen "obvodní soud") sp. zn. se podává, že stěžovatelka se žalobou podanou dne 16. dubna 2008 domáhala po žalované GGP CZECH REPUBLIC s.r.o. (dále jen "žalovaná") zaplacení částky 23 145,50 Kč s přísl. z titulu doplacení 5 míst kurzu bezpečné jízdy konaného dne 19. října 2007, neboť dle tvrzení stěžovatelky si žalovaná objednala tento kurz pro 25 osob, ale naplnila jej pouze v rozsahu 20 osob, aniž by tuto skutečnost stěžovatelce oznámila. Obvodní soud rozsudkem ze dne 21. dubna 2009 č. j. -44 žalobu zamítl. Důvodem byla skutečnost, že stěžovatelka neunesla důkazní břemeno, neboť neprokázala, že by mezi účastnicemi řízení byla sjednána souhrnná cena za 25 osob ve výši 97 250,- Kč bez DPH. K odvolání stěžovatelky Městský soud v Praze rozsudkem napadeným ústavní stížností rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti vyjádřila rozhodný nesouhlas se závěry, ke kterým dospěly ve věci rozhodující soudy s tím, že ujednání o storno poplatcích považuje za zcela jasné. Dále stěžovatelka namítala, že odůvodnění odvolacího soudu je podle jejího názoru nepřesvědčivé a nesplňuje náležitosti kladené ustanoveními , a

Ústavní soud vzal v úvahu stěžovatelkou předložená tvrzení, přezkoumal ústavní stížností napadené rozhodnutí z hlediska kompetencí daných mu y (dále jen " ") a konstatuje, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Podstata ústavní stížnosti spočívá v polemice se způsobem interpretace aplikovaných ustanovení obchodního zákoníku a obecnými soudy. Takto pojatá ústavní stížnost, která ovšem zůstává zcela v rovině podústavního práva, staví Ústavní soud do pozice další instance v systému všeobecného soudnictví. Ústavní soud v minulosti mnohokrát zdůraznil, že není vrcholem soustavy obecných soudů a že zásadně není oprávněn zasahovat do jejich rozhodovací činnosti (srov. , y). Pokud soudy postupují v souladu s obsahem hlavy páté y, nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností ( y). Na straně druhé opakovaně připustil, že jeho pravomoc zasáhnout do rozhodování obecných soudů je dána, jestliže jejich interpretace právních předpisů byla natolik extrémní, že vybočila z mezí hlavy páté y a zasáhla tak do některého ústavně zaručeného základního práva. Pochybení daného rázu však Ústavním soudem zjištěno nebylo. Odvolací soud dostál požadavku transparentnosti a přesvědčivosti odůvodnění svého rozhodnutí, jeho závěry byly učiněny v mezích nezávislého soudního rozhodování ve smyslu ve spojení s y a nejsou v extrémním nesouladu s principy spravedlnosti [ y a Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva")], které by měly za následek porušení namítaných základních práv stěžovatelky zaručených ústavním pořádkem České republiky.

Pokud pak stěžovatelka nesouhlasí se závěry, které odvolací soud vyvodil, nelze samu tuto skutečnost, podle ustálené judikatury Ústavního soudu, považovat za zásah do u a Úmluvou chráněných základních práv.

Z uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení jako zjevně neopodstatněnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 4. října 2010

Miloslav Výborný v.r.

předseda IV. senátu Ústavního soudu