Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2575/10

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické o ústavní stížnosti stěžovatelky LIMAL (CZ) s.r.o., se sídlem Praha 7, Osadní 324/12a, IČ: 275 99 248, zastoupené Mgr. Antonínem Menzelem, advokátem se sídlem České Budějovice, J. Š. Baara 1625/11, proti rozsudku Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 22. června 2010 č. j. -28, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka se ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 3. září 2010, domáhala podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že napadeným rozhodnutím bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo na spravedlivý proces podle a d.

Z obsahu ústavní stížnosti a napadeného rozhodnutí se zjišťuje, že žalobou podanou k Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci dne 27. dubna 2010 se stěžovatelka domáhala zaplacení částky 191,- Kč s přísl. po žalovaném M. G. (dále jen "žalovaný") z důvodu, že stěžovatelka na základě objednávky žalovaného mu dodala mobilní telefon Samsung C3050 Black, který žalovaný bezdůvodně odmítl převzít a stěžovatelce tak vznikly náklady za balné ve výši 32,- Kč, poštovné 72,- Kč, opětovné uskladnění 63,- Kč a náklady na poštovné stran výzvy k zaplacení uvedených nákladů ve výši 26,- Kč ze dne 11. ledna 2010. Žalovaný výši dluhu nepopíral a doložil, že dne 16. června 2010 stěžovatelce částku 191,- Kč zaplatil. Soud proto napadeným rozhodnutím návrh stěžovatelky na uložení povinnosti k zaplacení částky 191,- Kč žalovanému zamítl (výrok I.), uložil povinnost žalovanému zaplatit stěžovatelce požadovaný roční úrok z prodlení z částky 191,- Kč (výrok II.) a rozhodl, že žalovanému se náhrada nákladů nepřiznává (výrok III.).

Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítala, že napadeným rozhodnutím došlo k nepřípustnému výkladu ustanovení , neboť nalézací soud zcela nepřezkoumatelným a nezákonným způsobem rozhodl o náhradě nákladů předmětného řízení. Dále stěžovatelka namítala že jí bylo upřeno právo na spravedlivý proces, když nalézací soud, přes řádně doručenou omluvu a žádost o odročení jednání právního zástupce stěžovatelky ve věci rozhodl, aniž by procesním stranám umožnil uplatnit všechna jejich zákonná procesní práva.

Ústavní soud má za to, že ústavní stížnost je třeba jako návrh zjevně neopodstatněný odmítnout z následujících důvodů.

Ústavní soud připomíná, že jeho pravomoc ověřovat aplikaci a interpretaci zákona obecnými soudy je omezená, a že zejména není jeho úlohou tyto soudy nahrazovat; jeho rolí je především posoudit, zda rozhodnutí soudů nebyla svévolná nebo jinak zjevně neodůvodněná, což v případě stěžovatelky ze shromážděných podkladů nezjistil. Nalézací soud v napadeném rozhodnutí uvedl dostatečně jasně základní důvody, z nichž vycházel, a v jeho závěrech Ústavní soud neshledal žádný náznak svévole.

Lze také připomenout, že vyloučil-li zákonodárce odvolací přezkum v bagatelních věcech (v rozsahu dle ustanovení ), je zásadně nepřijatelné obcházet tuto zákonnou výluku přípustnosti odvolání cestou ústavní stížnosti, nejedná-li se v konkrétním případě o věc zakládající důležitou otázku výkladu či aplikace základních lidských práv, což v projednávaném případě Ústavní soud neshledal.

Na základě uvedených skutečností se Ústavní soud dále již nezabýval tvrzením stěžovatelky o porušení namítaných práv a z vyložených důvodů ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl podle ustanovení jako zjevně neopodstatněnou.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné ( )

V Brně dne 14. září 2010

Miloslav Výborný v.r.

předseda IV. senátu Ústavního soudu