Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 359/10

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti V. Ď., zastoupeného JUDr. Jiřím Novákem, advokátem Advokátní kanceláře se sídlem v Přerově, nám. T.G.M. 11, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2009 sp. zn. , usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 12. 2008 č. j. -921 a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 2. 2008 č. j. -701, za účasti Nejvyššího soudu, Vrchního soudu v Olomouci a Krajského soudu v Ostravě, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

Stěžovatel se svou ústavní stížností domáhá s odvoláním na porušení práva na soudní ochranu a práva na spravedlivý proces, garantovaných d (dále jen "") a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), porušení y a Úmluvy, zaručujících presumpci neviny, y a Úmluvy, stanovících, které jednání je trestným činem, y, podle něhož nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon, a y, resp. y, zrušení shora označených rozhodnutí obecných soudů.

Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 2. 2008 č. j. -701 byl stěžovatel shledán vinným trestným činem padělání a pozměňování peněz dle ustanovení § 140 odst. 2 alinea druhá zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "tr. z."), za použití § 143 tr. z. a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání pěti let a šesti měsíců nepodmíněně se zařazením do věznice s ostrahou a dále k peněžitému trestu ve výši 400.000,- Kč za současného stanovení náhradního trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců. Stěžovatelem podané odvolání bylo usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 12. 2008 č. j. -921 zamítnuto a podané dovolání Nejvyšší soud usnesením ze dne 1. 10. 2009 sp. zn. odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

II.

Dříve než Ústavní soud přikročí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje formální a obsahové náležitosti podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "").

Jak Ústavní soud zjistil při vyžádání vyjádření obecných soudů, podal ministr spravedlnosti ve prospěch stěžovatele stížnost pro porušení zákona směřující proti ústavní stížností napadenému usnesení Vrchního soudu v Olomouci. K uvedené stížnosti Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 28. 4. 2010 sp. zn. vyslovil, že stížností pro porušení zákona napadeným usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 12. 2008 č. j. -921 byl v neprospěch stěžovatele porušen zákon v citovaných ustanoveních a předmětné usnesení Vrchního soudu v Olomouci zrušil, jakož i rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 2. 2008 č. j. -701 a všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením usnesení Vrchního soudu v Olomouci, pozbyla platnosti. V dané věci bude znovu rozhodovat Krajský soud v Ostravě.

Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. To znamená, že se v případě ústavní stížnosti nejedná o procesní prostředek, který by mohl být využit k ochraně práva vedle prostředků jiných, ale že ústavní stížnost lze podat tehdy, jestliže stěžovatel ještě před jejím podáním vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ). Vzhledem k tomu, že posuzovaná věc bude předmětem dalšího řízení před obecnými soudy, nelze než ústavní stížnost odmítnout pro její předčasnost.

Ústavní soud proto, aniž by se mohl zabývat meritem věci a aniž by se vyjadřoval k odůvodněnosti ústavní stížnosti, musel vzhledem k výše uvedenému a také vzhledem k doktríně minimalizace zásahů Ústavního soudu do rozhodovací činnosti obecných soudů předložený návrh odmítnout jako nepřípustný podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. září 2010

Michaela Židlická, v. r.

soudce zpravodaj