Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2353/10

Ústavní soud rozhodl dne 2. září 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Jiřího Muchy, ve věci navrhovatele William & Henry Morton a. s., IČ 25344064, Brno, Příkop 4, zastoupeného Mgr. Karlem Hnilicou, advokátem se sídlem v Praze 2, Lublaňská 40, o ústavní stížnosti proti rozsudkům Městského soudu v Praze ze dne 3. 5. 2007 č. j. -72 a Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 4. 9. 2006 č. j. -52, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaných rozsudků s tvrzením, že se jimi cítí dotčen v právu na soudní ochranu, deklarovaném v d, jakož i v y. Uvedl, že dle jeho přesvědčení se soudy při svém rozhodování nezabývaly jeho námitkami uplatněnými i v odvolacím řízení, nezabývaly se otázkou možného jeho účastenství v konkurzním řízení a tím tedy naplněním aktivní legitimace na jeho straně dle Odvolací soud pak pouze odkázal na závěry soudu I. stupně a uvedl, že se s nimi ztotožňuje. Nejvyšší soud České republiky dovolání, kterým napadl rozsudek Městského soudu v Praze, odmítl, když v odůvodnění svého usnesení mj. uvedl, že on jako stěžovatel nemá aktivní legitimaci k uplatnění nároku na náhradu škody ve smyslu ustanovení , neboť tuto má pouze účastník řízení a nikoliv vlastník akcií společnosti, která je v konkurzním řízení.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním jej spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů, závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takého rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [, odst. 3 a 4, , ve znění pozdějších předpisů].

K obsahu usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 5. 2010 č. j. -81 nutno konstatovat, že jeho rozhodnutí o odmítnutí dovolání žalobce, nyní stěžovatele, lze považovat za učiněné ve smyslu - proto ústavní stížnost navrhovatele proti rozsudku soudu II. stupně byla uznána jako podaná ve lhůtě k tomu stanovené.

Z obsahu rozsudku Městského soudu v Praze pak zásah do práv, kterých se stěžovatel v ústavní stížnosti vůči němu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí ze dne 4. 9. 2006 č. j. -52, jímž byla žaloba o náhradu škody směřující proti České republice - Ministerstvu spravedlnosti České republiky o 36.310.806,- Kč s přísl. zamítnuta a opodstatněně shledal správnost a úplnost zjištění skutkového stavu, z toho vyvozených právních závěrů, a tedy i předmětného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2. Jak z odůvodnění jeho rozhodnutí vyplývá, soud se podrobně zabýval výkladem ustanovení , a , a 3 , upravujících odpovědnost státu za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem, dále i právem na náhradu škody účastníků řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda, jakož i podmínkami, za kterých lze nárok uplatnit a za kterých tedy vzniká aktivní legitimace k podání žaloby. Proto v souladu se zjištěným skutkovým stavem a citovanými ustanoveními důvodně žalobu stěžovatele zamítl. Konečně k závěrům odvolacího soudu a k otázce aktivní legitimace k uplatnění nároku na náhradu škody dle se v odůvodnění svého usnesení č. j. -81 shodně, s poukazem na svou judikaturu, vyjádřil i Nejvyšší soud.

Pro výše uvedené byl návrh směřující proti rozsudku soudu II. stupně odmítnut jako zjevně neopodstatněný, návrh napadající rozhodnutí soudu I. stupně pak jako nepřípustný [, odst. 1 písm. e), , odst. 3 , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. září 2010

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu