Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2367/10

Ústavní soud rozhodl dne 6. září 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, ve věci navrhovatele M. F., zastoupeného Mgr. Robertem Cholenským, advokátem se sídlem Bolzanova 461/5, 618 00 Brno, DS: 764rs4p, o ústavní stížnosti proti jinému zásahu veřejné moci, Policie České republiky, Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, služby kriminální policie a vyšetřování, odboru násilí, v trestním řízení vedeném pod č. j. UOOZ-42/Tč-2009-27, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti se stěžovatel z důvodu "zadržování" jeho předmětů zajištěných při pohlídkách jiných prostor domáhal, aby Ústavní soud zakázal Policii České republiky, Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, služby kriminální policie a vyšetřování, odboru násilí, pokračovat (v trestním řízení vedeném pod č. j. UOOZ-42/Tč-2009-27) v porušování práva stěžovatele zakotveného v , , a násl.d, y ČR, , Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Dodatkového protokolu č. 1 k této úmluvě. Dále stěžovatel požadoval, aby Ústavní soud jmenovanému policejnímu orgánu přikázal, aby vydal stěžovateli při prohlídce jiných prostor odňaté předměty a z trestního spisu odstranil a zničil všechny znalecké posudky, které jsou na jejich zkoumání založeny nebo které je jakýmkoliv způsobem využívají.

Na podporu své argumentace stěžovatel odkázal na nález

sp. zn.

, jakož i , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Dle názoru stěžovatele z citovaného ustanovení (stručně shrnuto) vyplývá, že účinky uvedeného nálezu dopadají na jeho případ tím způsobem, že zakládají právní titul pro vydání nálezu s výrokem odpovídajícím obsahově formulovanému návrhovému žádání, neboť opravné prostředky, jež mu v uvedeném směru zákon k ochraně jeho práva poskytuje, jak doložil, řádně vyčerpal.

Dle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný (nestanoví-li citovaný zákon jinak).

Ohlédnuto od toho, že stěžovatel nenapadl včas podanou ústavní stížností samotné (v návrhu označené) příkazy policejního komisaře, a tudíž i od toho, že zaměřil takto ex post (opomenuv pořad práva) své úsilí k odstranění jejich důsledků, nutno říci, že své výtky předkládá Ústavnímu soudu k posouzení předčasně.

Při poukazu na nález

sp. zn.

, resp. rozhodovací důvody v něm obsažené pomíjí, že v něm Ústavní soud vyjádřil též z pohledu zásady subsidiarity ústavní stížnosti stanovisko, dle něhož "přezkoumatelným v řízení o ústavní stížnosti může být až konečné rozhodnutí ve věci, které by se mělo vypořádat i s námitkou zásahu do práva na soukromý život v podobě domovní prohlídky". V návaznosti na to zdůraznil, že "navíc jistě není žádoucí, aby Ústavní soud v obdobných věcech posuzoval přiměřenost nařízení a výkonu prohlídek všech prostor jako první. Mohl by totiž tak nepřiměřeně a předčasně zasáhnout do kompetence obecných soudů shromažďovat a hodnotit důkazy a ve svém důsledku tak předurčovat výsledek trestního řízení.". Konečně uvedený závěr ve své konkrétní rozhodovací činnosti posléze Ústavní soud promítl do obsahu odůvodnění nálezu

sp. zn.

, na něž, i stran konsekvencí z něj plynoucích, postačí pro stručnost odkázat.

S ohledem na uvedený přístup Ústavního soudu k dané problematice byla ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnuta [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 6.září 2010

Pavel Holländer

soudce zpravodaj