Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1907/10

Nález

Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Vladimíra Kůrky (soudce zpravodaj) a soudců Jiřího Muchy a Jana Musila - ze dne 31. srpna 2010

sp. zn.

ve věci ústavní stížnosti MJM Litovel, a. s., se sídlem Litovel, Cholinská 1048/19, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 25. 2. 2010 č. j. -67, kterým byla zastavena exekuce a stěžovatelce coby oprávněné v exekučním řízení byla uložena povinnost zaplatit soudnímu exekutorovi náklady exekuce.

Usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 25. 2. 2010 č. j. -67 se zrušuje.

Odůvodnění

I.

1. Ve včas podané ústavní stížnosti, která i jinak splňovala náležitosti ústavní stížnosti stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ""), stěžovatelka navrhla, aby pro porušení d (dále jen "") Ústavní soud zrušil v záhlaví označené usnesení odvolacího soudu, vydané v rámci exekučního řízení.

2. Ústavní stížností napadeným usnesením Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci potvrdil usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 30. 6. 2009 č. j. -6, kterým zastavil exekuci proti povinné společnosti CEVA - TRANS, s. r. o., a stěžovatelce [oprávněné v zastaveném exekučním řízení dle ] uložil, s poukazem na ustanovení , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění , povinnost zaplatit soudnímu exekutorovi Mgr. MUDr. Radanu Kučovi z titulu nákladů exekuce částku 4 165 Kč náhrady hotových výdajů, paušálně stanovených podle , o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění pozdějších předpisů.

3. Stěžovatelka v ústavní stížnosti dovozuje, že napadené rozhodnutí je protiústavní, jelikož je v kolizi se zásadou zákazu pravé retroaktivity; je názoru, že absentují-li v zákoně č. intertemporální ustanovení, je nutno - s odkazem na nález Ústavního soudu ve věci

sp. zn.

ze dne 5. 5. 2009 (N 110/53 SbNU 375) - všechna exekuční řízení zahájená před nabytím jeho účinnosti (tj. před dnem 1. 1. 2008) posuzovat podle § 89 exekučního řádu ve znění účinném do dne 31. 12. 2007, pročež jí povinnost k náhradě hotových výdajů soudnímu exekutorovi - nebylo-li na její straně shledáno procesní zavinění na zastavení exekuce - ukládána být neměla.

II.

4. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci ve vyjádření k ústavní stížnosti (coby účastníka řízení před Ústavním soudem) toliko uvedl, že stěžovatelčino právo garantované v ustanovení y napadeným usnesením zasaženo nebylo.

5. Vedlejší účastníci se postavení vedlejších účastníků řízení o ústavní stížnosti vzdali.

III.

6. Ústavní soud je podle y soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu jejího písm. d) rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též ]. Není součástí soustavy obecných soudů a není ani povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí. Jeho pravomoc je založena výlučně k přezkumu z hlediska dodržení principů ústavněprávních, tj. zda v řízení (rozhodnutím v něm vydaným) nebyly dotčeny předpisy ústavního pořádku chráněná práva nebo svobody jeho účastníka.

7. Ústavní soud poté, co shledal, že jsou splněny podmínky podle ustanovení pro upuštění od ústního jednání, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je důvodná.

IV.

8. Ústavní soud předesílá, že totožnou právní otázku, již stěžovatelka nyní otevřela, posuzoval již např. v nálezech ze dne 29. 7. 2009

sp. zn.

(N 172/54 SbNU 181), ze dne 4. 6. 2009

sp. zn.

(N 132/53 SbNU 665), jakož i ze dne 5. 5. 2009

sp. zn.

(a mnoha dalších), na něž odkazuje povýtce i stěžovatelka ve své ústavní stížnosti. Právní základna tam vyjádřených názorů byla přitom Ústavním soudem ustavena již v nálezu dřívějším ze dne 10. 3. 2009

sp. zn.

(N 51/52 SbNU 511) ve věci, jež implikovala hodnocení aplikace ustanovení exekučního řádu ve vztahu k jeho novele, provedené , rovněž.

9. V nálezu

sp. zn.

(a podobně v dalších výše označených) Ústavní soud konstatoval porušení práva na spravedlivý proces (y), neboť dospěl k závěru, že z pohledu ústavně konformní interpretace důsledků založených ve vztahu k ustanovení exekučního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2007, je "nutno pro posouzení intertemporality založené předmětnou novelou analogicky vycházet z maximy vyjádřené v ustanovení exekučního řádu a výkon rozhodnutí uskutečňovaný na základě usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí vydaného před účinností posoudit dle exekučního řádu ve znění platném a účinném do 31. prosince 2007".

10. Tento závěr se plně vztahuje i na nyní projednávanou věc, a je pro Ústavní soud zde závazný, neboť y dopadá i do jeho poměrů, není-li zde kvalifikovaný důvod k odchylce. Výslovná oponentura odvolacího soudu, vtělená do napadeného rozhodnutí, je tím zcela bezcenná.

11. V podrobnostech proto postačí na shora označená rozhodnutí Ústavního soudu, jež jsou jak soudu, tak stěžovatelce známy, odkázat; i z dalších tam obsažených důvodů napadené rozhodnutí odvolacího soudu neobstojí, a to očividně.

12. Není od věci připomenout rovněž tam obsažené obiter dictum, vyjádřené ve vztahu k ústavněprávní interpretaci "sporného" ustanovení § 89 exekučního řádu v novelizovaném znění; zde Ústavní soud uvedl, že "větu druhou § 89 exekučního řádu nutno tudíž interpretovat v návaznosti na větu první předmětného ustanovení, tj. v případě zastavení exekuce pro nemajetnost povinného je povinnost oprávněného hradit paušálně určené či účelně vynaložené výdaje exekutorovi odvislá od posouzení míry jeho zavinění na zastavení exekuce".

V.

13. Řečené vede k závěru, shodnému s tím, jenž byl vysloven v předchozích obdobných věcech, že Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci napadeným usnesením právo stěžovatelky na spravedlivý proces, garantované y, skutečně porušil. Proto Ústavní soud podle ustanovení ústavní stížnosti vyhověl a podle ustanovení napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci zrušil.