Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2297/10

Ústavní soud rozhodl dne 31. srpna 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení o ústavní stížnosti M. T., zastoupené Mgr. Václavem Erbanem, advokátem se sídlem v Ostravě, Sokolská 21, proti rozhodnutím Okresního soudu v Novém Jičíně sp. zn. ze dne 22. 6. 2007 a Krajského soudu v Ostravě sp. zn. ze dne 11. 4. 2008, takto :

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelka svou dne 5. 8. 2010 podanou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení práv zaručovaných a d, v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů, jímž v podstatě vytýká nesprávnost skutkových zjištění, nesprávný výklad aplikovaných ustanovení (, 2, 3 a 4 ), jejich interpretaci, jež je v extrémním nesouladu s principy spravedlnosti, a absenci relevantního zdůvodnění a domáhá se jejich zrušení.

Jak je patrno z obsahu napadených rozhodnutí a obsahu usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 27. 5. 2010, rozhodl soud I. stupně po provedení obsáhlého dokazování rozsudkem shora označeným v řízení, v němž měla stěžovatelka postavení žalované tak, že dohoda o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, uzavřená mezi stěžovatelkou a jejím manželem dne 12. 2. 1997, podle níž se stěžovatelka stala výlučnou vlastnicí v rozhodnutí specifikované nemovitosti, je vůči žalobci (věřiteli manžela stěžovatelky) neúčinná, stěžovatelce byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1.500.000,- Kč s příslušenstvím, která byla žalobci přisouzena vůči manželu stěžovatelky pravomocným rozhodnutím soudu a bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Druhým ze shora označených rozhodnutí byl tento rozsudek soudu I. stupně odvolacím soudem, který považoval jak skutkové tak i právní závěry učiněné nalézacím soudem za správné, s podrobným zdůvodněním potvrzen. Rozhodnutím Nejvyššího soudu shora označeným pak bylo dovolání stěžovatelky odmítnuto pro jeho nepřípustnost, přičemž dovolací soud, s poukazem na obsah a c) , na dovolací námitky upínající se vesměs ke skutkovým okolnostem případu i na judikaturu vztahující se k příslušným procesním ustanovením upravujícím dovolací řízení, své rozhodnutí řádně odůvodnil.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.

Důvodem k odmítnutí ústavní stížnosti je zjištění, že je podána po lhůtě k tomu stanovené [, odst. 3 a 4, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu usnesení Nejvyššího soudu shora označeného, jež stěžovatelka ústavní stížností nenapadá a ani v jejich důvodech proti tomuto rozhodnutí námitky nevznáší, bylo zjištěno, že jmenovaný soud z důvodů již uvedených dovolání stěžovatelky odmítl pro jeho nepřípustnost. Pro výše uvedené byla proto ústavní stížnost směřující proti rozsudku soudu I. a II. stupně odmítnuta jako podaná evidentně po lhůtě k tomu stanovené, když rozhodnutí dovolacího soudu nelze považovat za učiněné z důvodů závisejících na jeho uvážení [ a , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. srpna 2010

Pavel Holländer

soudce zpravodaj