Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1786/10

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Muchou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1. Mgr. L. M. a 2. E. M., obou zastoupených Mgr. Josefem Smutným, advokátem v Pardubicích, tř. Míru 66, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 25. 2. 2010 č. j. -152, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností ze dne 21. 6. 2010, doplněnou dne 27. 7. 2010, se stěžovatelé domáhají zrušení usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 25. 2. 2010 č. j. -152. Dle stěžovatelů bylo porušeno jejich ústavně zaručené právo na spravedlivý proces dle y a d, dále jen "Listina".

Ústavní soud nejprve zkoumal, zda podaná ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), přičemž dospěl k závěru, že návrh stěžovatelů je nepřípustný.

Z kopie napadeného usnesení se podává, že stěžovatelé dne 8. 10. 2009 podali odvolání proti rozhodnutí Státního notářství v Pardubicích ze dne 22. 7. 1966 sp. zn. . Tvrdili, že dědické rozhodnutí není pravomocné, neboť nikdy nebylo doručeno jejich právnímu předchůdci (účastníku dědického řízení). Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 25. 2. 2010 č. j. -152 jejich odvolání zamítl pro opožděnost dle ve znění do 31. 12. 1991.

Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

Stěžovatelé ústavní stížností napadají usnesení odvolacího soudu, kterým bylo "zamítnuto" jejich odvolání z důvodu opožděnosti. Pro takové případy poskytuje právní řád České republiky procesní prostředek ochrany práv, kterým je žaloba pro zmatečnost dle . Jedná se o mimořádný opravný prostředek, který nespadá pod výjimku uvedenou v (za středníkem) , tedy rozhodnutí o tomto opravném prostředku nezávisí na uvážení soudu.

Přestože krajský soud v odvolacím řízení (dědickém) aplikoval právní úpravu v příslušném (dřívějším) znění (a to pro posouzení zastoupení v dědickém řízení a nabytí právní moci dědického rozhodnutí, a pro svůj postup při formulování výroku napadeného usnesení), a odvolání pro opožděnost "zamítl" a nikoliv "odmítl" (jak to v případě opožděnosti odvolání stanoví právní úprava od 1. 1. 2001), není zde důvodu, aby stěžovatelům byla upírána možnost podání prostředku ochrany - žaloby pro zmatečnost, jež byla zavedena do od 1. 1. 2001 a jež by umožnila stěžovatelům domáhat se svých práv a obecnému soudu důkladně se zabývat a provést dokazování k stěžovateli namítaným skutečnostem. Žalobu pro zmatečnost je možno podat, mimo jiné, proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu, kterým bylo "odmítnuto" odvolání; jde tedy dle výslovné právní úpravy od 1. 1. 2001 také o případ "odmítnutého" opožděného odvolání dle . Ústavní soud má za to, že skutečnost, že u opožděného odvolání soudy do 31. 12. 2000 vyslovovaly "zamítnutí" [dle ] namísto "odmítnutí", nemění nic na podstatě, že jde o neprojednání odvolání pro opožděnost.

Vzhledem k tomu, že Ústavní soud je vázán zásadou subsidiarity ( ) a principem minimalizace zásahů do činnosti orgánů veřejné moci, a rovněž pro něj platí y a y, postupoval Ústavní soud dle a ústavní stížnost odmítl pro nepřípustnost.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. srpna 2010

Jiří Mucha

soudce Ústavního soudu