Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2061/10

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci ústavní stížnosti společnosti MOIRA CZ, a.s., sídlem Praha 4, Antala Staška 114/20, zastoupené JUDr. Lenkou Skřivánkovou, advokátkou se sídlem v Plzni, Kamenická 1, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 4. 2007, sp. zn. a proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti, vycházející z ustanovení a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud - pro porušení , a 2 základních práv a svobod (dále jen " ") a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluvy") - zrušil v záhlaví označená rozhodnutí, vydané v občanskoprávním sporu.

Ústavní stížnost stěžovatelky není projednatelná, neboť k ní není aktivně legitimována.

Z ustanovení se podává, že ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

Účastníkem řízení, v němž byly vydány ústavní stížností napadené rozsudky obecných soudů, však stěžovatelka zjevně nebyla; jakožto žalovaný, jemuž byla uložena povinnost k peněžnímu plnění, v něm vystupoval - podle ku stížnosti připojených rozhodnutí - M. V., tedy osoba od stěžovatelky odlišná, a na tom ničeho nemění, že jmenovaný podle obsahu plné moci pro zástupce stěžovatelky je členem jejího představenstva (akciové společnosti).

Jestliže stěžovatelka podala ústavní stížnost proti soudním rozhodnutím vydaným v řízení, jejichž účastníkem nebyla a proti níž jejich výroky nesměřují, pak je očividné, že nemohla být jimi nikterak porušena její jakákoli práva, tím méně základní, jež mohou mít vztah ke stěžovatelkou dovolávaným článkům a Úmluvy. Předpoklad relevance poměru v řízení před obecnými soudy žalovaného M. V. ku stěžovatelce (coby člena jejího představenstva), z níž zřejmě ústavní stížnost vychází, obstát nemůže, a to evidentně.

Ústavní stížnost byla tedy podána osobou k tomu zjevně neoprávněnou, a jako takovou ji Ústavní soud podle ustanovení soudcem zpravodajem odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. srpna 2010

Vladimír Kůrka v. r.

soudce zpravodaj