Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 2949/2008

U S N E S E N Í

I. Dovolání žalobce se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobce proti výroku rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2006, č. j. -104, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 21. 10. 2005, č. j. -88, ve věci samé, není přípustné podle ustanovení (oběma rozsudky soudu prvního stupně vydanými v této věci bylo rozhodnuto o věci samé stejně - v obou případech byla žaloba zamítnuta) a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení , neboť odvolací soud vyložil ustanovení zák. práce ve vztahu k ustanovení zák. práce ve znění do 31. 12. 2006, včetně otázky, kdy jde o výkon výdělečné činnosti ve smyslu ustanovení zák. práce, a ustanovení zák. práce ve znění do 31. 12. 2006, z hlediska otázky vázanosti soudu vymezením výpovědního důvodu ve výpovědi z pracovního poměru dané zaměstnavatelem, v souladu s ustálenou judikaturou soudů (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 11. 1998, sp. zn. , uveřejněný pod č. 22 v časopise Soudní judikatura, roč. 1999, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. 10. 2002, sp. zn. , uveřejněný pod č. 9 v časopise Soudní judikatura, roč. 2003, a k výkladu zák. práce rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 7. 2005, č.j. , uveřejněný pod č. 142 v časopise Soudní judikatura, roč. 2005); napadený rozsudek odvolacího soudu tedy nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení

Způsobilým podkladem pro závěr o zásadním významu napadeného rozsudku po právní stránce nemůže být ani kritika rozsudku odvolacího soudu (skutkových zjištění odvolacího soudu a soudu prvního stupně, z nichž napadený rozsudek vychází, včetně skutkových okolností doručení výpovědi z pracovního poměru ze dne 31. 5. 2002 žalobci), z pohledu dovolacího důvodu uvedeného v ustanovení , který byl žalobcem v dovolání - jak vyplývá z jeho obsahu (z vylíčení důvodů dovolání - srov. ) - rovněž uplatněn. Přípustnost dovolání podle ustanovení nemohou založit ani námitky žalobce vztahující se k procesnímu postupu odvolacího soudu a soudu prvního stupně, jimiž – jak ostatně v dovolání výslovně uvádí -  uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení [srov. právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 132 v časopise Soudní judikatura, roč. 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. ,  které bylo uveřejněno pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, roč. 2006, podle něhož k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle ustanovení , jestliže tvrzené vady procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu, a podle ustanovení nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení , přihlédnuto].

Vytýká-li žalobce odvolacímu soudu (a soudu prvního stupně), že „porušil zásadním způsobem jeho procesní práva“ (v dovolání specifikovaná), uplatňuje tím zmatečnostní vadu podle ustanovení , spočívající v tom, že v řízení mu byla odňata možnost jednat před soudem. Zmatečnosti však nejsou podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2001 -  jak vyplývá z ustanovení a 3 - způsobilým dovolacím důvodem. Dovolací soud sice smí ke zmatečnostem podle ustanovení , a b) a přihlédnout (a to i když nebyly v dovolání uplatněny), avšak - jak vyplývá z ustanovení věty druhé - jen tehdy, je-li dovolání přípustné; uvedený předpoklad v projednávané věci však naplněn není, neboť - jak uvedeno výše - dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné ani podle ustanovení

 Dovolací soud nemohl přihlédnout k tvrzením žalobce, že „odvolací soud neposuzoval otázku, zda výpověď daná mu žalovaným byla v souladu s dobrými mravy“, ani k dalším skutečnostem z něj vyplývajícím, neboť v dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy ve věci samé (srov. ).  

Protože dovolání žalobce není přípustné ani podle ustanovení , Nejvyšší soud České republiky je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení věty první a odmítl.

V dovolacím řízení vznikly žalovanému v souvislosti se zastoupením advokátem náklady (spojené s vyjádřením k dovolání), které v rozsahu, v jakém byly potřebné k účelnému bránění jeho práva, spočívají  v paušální odměně výši 1.875,- Kč [srov. , , , , , ve   znění   , č. , č. a č. ] a v paušální částce náhrad výdajů ve výši 300,- Kč (srov. ve znění a č. , č. , č. a č. ), tedy celkem 2.175,- Kč. Vzhledem k tomu, že advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, patří k nákladům řízení podle ustanovení a 3, věty druhé vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty určená z odměny za zastupování, z náhrad a z jeho hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty [19% - srov. , o dani z přidané hodnoty], tedy částka 413,- Kč (srov. též právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , který byl uveřejněn pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2005). Protože dovolání žalobce bylo odmítnuto, dovolací soud mu podle ustanovení věty první, a uložil, aby žalovanému tyto náklady nahradil. Celkovou náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 2.588,- Kč je žalobce povinen zaplatit k rukám advokáta, který žalovaného v tomto řízení zastupoval ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. června 2009          

                                                                                                      JUDr. Mojmír  Putna, v. r.

                                                                                                předseda senátu