Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Odo 1148/2006

U S N E S E N Í

Nejvyšší  soud  České  republiky  rozhodl  v  senátě složeném  z   předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Kateřiny Hornochové   v   právní   věci    žalobce V. B., zastoupeného Mgr. V. V., advokátem, proti  žalované F., spol. s r.o., zastoupené JUDr. P. S., advokátem, o zaplacení 2 920 000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. ,  o  dovolání  žalované proti  rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 21. února 2006, č.j. -80, takto:

 I. Dovolání se  odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání  žalované  proti  rozsudku  Vrchního soudu  v  Praze ze dne 21. února 2006, č.j. -80,   jímž   byl  potvrzen  mezitímní rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. února 2004 (správně má být ze dne 15. února 2005), č.j. -52,  v rozsahu, jímž bylo vysloveno, že základ nároku žalobce na náhradu škody (ušlého zisku) je důvodný  a  že  o  výši  nároku  bude rozhodnuto v konečném rozsudku, není přípustné podle  ve  znění  účinném  do  31. března 2005 - dále též jen „“ (srov. bod 3. článku II., části  první,  ,  kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony), jelikož podmínky tohoto ustanovení  nebyly  v souzené věci naplněny (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil),  a nebylo  shledáno  přípustným  ani  podle   , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku  ve  věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Jelikož  ve   smyslu   ustanovení   ,   věty  první,   je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem, jsou pro úsudek, zda rozhodnutí odvolacího soudu  má po právní stránce zásadní význam či nikoli, relevantní jen otázky (z těch, na kterých napadené rozhodnutí spočívá), jejichž posouzení odvolacím soudem dovolatelka v rámci dovolacího důvodu podle napadla,  resp. jejichž nesprávné řešení v dovolání zpochybnila (srov. shodně  usnesení  Nejvyššího  soudu  ze  dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2004, pod číslem 132).  

Otázka vymezená dovolatelkou, zda vzniká zhotoviteli díla, kterému objednatel znemožnil provést smluvené dílo, nárok na náhradu ušlého zisku i tehdy, nemá-li k provedení díla povolení na základě zvláštních právních předpisů, odlišných od živnostenského zákona, nečiní napadené rozhodnutí zásadně právně významným. I kdyby k provedení díla, k němuž se žalobce jako zhotovitel zavázal ve smlouvě, bylo zapotřebí povolení podle zvláštních předpisů (jak na rozdíl od posouzení odvolacího soudu tvrdí dovolatelka) a i kdyby bez takového povolení zhotovitel dílo prováděl (k čemuž nedošlo, neboť žalovaná jako objednatel v důsledku porušení smlouvy neumožnila žalobci dílo provést), neměla by tato skutečnost žádný vliv na vznik a existenci odpovědnosti dovolatelky za škodu podle § 373 a násl. obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“), jak ji dovodily soudy obou stupňů. Případný nedostatek zvláštního povolení k provedení činnosti podle smlouvy není totiž takovou skutečností, pro níž by právní předpisy právo poškozeného na náhradu škody vylučovaly (obdobně jako například v případě uvedeném v § 440 odst. 2 obch. zák.), resp. skutečností, která by ve smyslu § 374 obch. zák. mohla být považována za okolnost vylučující odpovědnost.

Pakliže řešení otázky vymezené dovolatelkou není pro správnost závěru odvolacího soudu o odpovědnosti žalované za škodu určující, nemohl Nejvyšší soud dospět k závěru o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí podle

Za situace, kdy dovolací soud z hlediska uplatněných dovolacích námitek neshledal ani existenci jiných okolností, které by činily napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným, a kdy ani dovolání ve zbývajícím rozsahu, tj. směřující proti rozhodnutí odvolacího soudu v té části výroku, jíž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku, že o náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), lze uzavřít, že dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto, aniž  nařizoval  jednání (, věta první,  ),  pro nepřípustnost odmítl [ věta první a o. s. ř].

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a , neboť žalovaná, jejíž dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu nákladů právo a žalobci v souvislosti s tímto řízením podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. února 2008

JUDr. Miroslav   Gallus

předseda senátu