Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1626/10

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Svazu strojírenské technologie, zájmového sdružení, se sídlem Praha 1 - Nové Město, Politických vězňů 1419/11, zastoupeného Mgr. Zorou Martinovou, advokátkou se sídlem Praha 10, ul. 28 pluku 1055/18, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 3. 2010 č. j. -128, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti stěžovatel žádá, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označené rozhodnutí obecného soudu, neboť jím byla podle jeho názoru porušena povinnost soudu poskytnout ochranu právům, zakotvená v článku 90 y, právo na spravedlivý proces dle d a Úmluvy o ochraně lidských práv, jakož i princip rovnosti účastníků řízení garantovaný y.

Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že v řízení o zaplacení 2 383 000 Kč proti stěžovateli (1. žalovanému) a SEVT, spol. s r. o. (2. žalovanému), oběma zastoupeným touž advokátkou, Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 22. 6. 2009 č. j. -104 na základě zpětvzetí žaloby proti druhému žalovanému řízení ve vztahu k němu zastavil (výrok I.) a za použití ustanovení , věty první, uložil žalobci povinnost zaplatit druhému žalovanému na nákladech řízení částku 102 887 Kč (výrok II.).

Z podnětu odvolání podaného žalobcem Městský soud v Praze usnesením ze dne 29. 3. 2010 č. j. -128 usnesení soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení změnil tak, že určil, že jejich výše činí 15 120 Kč (výrok I.), a žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení (výrok II.).

Stěžovatel vyjadřuje přesvědčení, že odvolací soud mu nesprávnou interpretací a aplikací ustanovení odepřel právo na náhradu majetkové újmy, která mu vznikla v souvislosti s účastí v řízení, v němž od počátku vystupoval na straně druhého žalovaného. Je názoru, že náklady řízení musí nést ten, kdo procesně zavinil zastavení řízení.

Dříve, než lze přistoupit k věcnému projednání ústavní stížnosti, je Ústavní soud povolán prověřit, zda jsou splněny všechny formální a obsahové podmínky stanovené pro její podání , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

Ve smyslu ustanovení je fyzická nebo právnická osoba oprávněna podle písm. d) y podat ústavní stížnost, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

Podle ustanovení soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh podaný někým zjevně neoprávněným.

Zastavení řízení, jež je jednou z forem jeho skončení, je provázeno povinností soudu rozhodnout o nákladech řízení mezi jeho účastníky. V dané věci však stěžovatel přehlíží, že řízení bylo zastaveno toliko proti druhému žalovanému, pročež náklady řízení mohly být vypořádány jen mezi žalobcem a tímto žalovaným, nikoli tedy ve vztahu k němu samotnému. Stěžovatel nebyl účastníkem této části řízení, a evidentně v ní vydaným nákladovým rozhodnutím nemohla být dotčena jeho ústavně zaručená práva, neboť se ho netýkalo.

Řízení o žalobě (napříště toliko proti stěžovateli) dále pokračuje; teprve rozhodnutí o ní a následně i nákladech řízení bude nadáno způsobilostí se dotknout jeho právní sféry, a až poté bude možné uvažovat o legitimaci k ústavní stížnosti.

Jestliže stěžovatel podal ústavní stížnost již nyní, učinil tak coby subjekt nelegitimovaný, resp. zjevně neoprávněný, v důsledku čehož nezbylo než ústavní stížnost podle shora citovaného ustanovení odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. srpna 2010

Vladimír Kůrka

soudce zpravodaj