Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2144/10

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů o ústavní stížnosti stěžovatele L. B., zastoupeného Mgr. Lenkou Palátovou, advokátkou se sídlem ve Znojmě, Jana Palacha 954/4, proti rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 31. 5. 2005, čj. -67, rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 9. 2007, čj. -133, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2010, čj. -201, za účasti Okresního soudu v Teplicích, Krajského soudu v Ústí nad Labem a Nejvyššího soudu jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Stěžovatel brojí ústavní stížností proti shora označeným rozhodnutím obecných soudů. Namítá, že jimi byl porušen y ČR, a d. Porušení těchto ustanovení spatřuje stěžovatel v tom, že soud prvního stupně nevyhověl jeho žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů, ačkoliv prostistraně advokát ustanoven byl.

II.

Z procesního spisu vyplynuly následující skutečnosti:

Okresní soud v Teplicích rozsudkem ze dne 31. května 2005, čj. -67, zamítl žalobu stěžovatele a jeho (bývalé) manželky o zaplacení částky 1 415 000 Kč se 17% úrokem z prodlení od 1. 3. 1994 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení. Důvodem zamítnutí žaloby bylo promlčení žalované pohledávky.

Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 6. září 2007, čj. -133, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

Nejvyšší soud usnesením ze dne 25. 2. 2010, čj. -201, dovolání stěžovatele odmítl a rozhodl o nákladech řízení. Usnesení bylo zástupci stěžovatele doručeno dne 28. 4. 2010.

Ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě dne 23. 7. 2010 a doručena byla dne 26. 7. 2010.

III.

Na základě těchto skutečností dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je opožděná.

Podle a 4 , o Ústavním soudu, lze podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.

Dnem rozhodným pro počátek běhu lhůty je den doručení usnesení Nejvyššího soudu o odmítnutí dovolání, tj. 28. 4. 2010. Následujícím dnem počala běžet šedesátidenní lhůta, jež skončila v pondělí 28. 6. 2010. K zachování lhůty by bylo nezbytné, aby nejpozději tohoto dne byla ústavní stížnost podána k poštovní přepravě. To se však stalo až dne 23. 7. 2010, tedy téměř o měsíc později.

Za tohoto stavu Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh stěžovatele mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení dle ustanovení jako opožděný odmítnout.

Pro úplnost Ústavní soud dodává, že ústavní stížnost by neměla naději na úspěch, ani pokud by byla podána ve lhůtě, neboť stěžovatel - z formálního i materiálního hlediska - nevyčerpal všechny opravné prostředky, které měl k dispozici. Je-li podstatou ústavní stížnosti nesouhlas s neustanovením zástupce, měl se stěžovatel bránit především proti usnesení ze dne 26. 10. 2006, čj. -117, jímž soud I. stupně jeho žádost o ustanovení zástupce zamítl. Stěžovatel však toto rozhodnutí odvoláním nenapadl; nesouhlas s neustanovením zástupce (a z toho plynoucí právní závěry) stěžovatel uplatnil teprve v ústavní stížnosti.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 19. srpna 2010

Ivana Janů, v.r.

soudce zpravodaj