Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1677/10

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Vladimíra Kůrky, o ústavní stížnosti stěžovatelky VTM-K, s.r.o., se sídlem Litvínov, Janov, Přátelství 161, zastoupené Mgr. Ivou Dvořákovou, advokátkou se sídlem Teplice, Baarova 1594/16, proti rozhodnutí Městského úřadu Litvínov, odbor stavebního úřadu, ze dne 19. října 2009 č. j. MELT 19685/2009, sp. zn. OSÚ, spojené s návrhem na ustanovení , 2, a , 3 , o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, takto:

Ústavní stížnost a návrh na zrušení ustanovení , 2, a , 3 , o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, se odmítají.

Odůvodnění:

Stěžovatelka se ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 9. června 2010 a doplněna podáním dne 14. června 2010, domáhala podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že napadeným rozhodnutím byla porušena její ústavně zaručená práva. Ústavní stížnost stěžovatelka spojila s návrhem na zrušení ustanovení , 2, a , 3 , o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvedla, že z důvodu právní jistoty podala ve věci odvolání proti napadenému rozhodnutí správního orgánu, přičemž lhůtu odvozuje z . Z vyjádření Městského úřadu Litvínov ze dne 23. července 2010, které si Ústavní soud ve věci vyžádal, vyplývá, že příslušný správní spis sp. zn. OSÚ byl předán odvolacímu orgánu (Krajskému úřadu Ústeckého kraje) na základě odvolání stěžovatelky.

Předtím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, zkoumá Ústavní soud, zda návrh obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou splněny podmínky jeho projednání stanovené , a to včetně podmínky ustanovení zákona, která vyžaduje před podáním ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje ( ), s výjimkou návrhu na obnovu řízení a mimořádného opravného prostředku, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (, věta za středníkem, ).

Jak vyplývá z obsahu podané ústavní stížnosti i vyjádření Městského úřadu Litvínov, stěžovatelka podala proti napadenému rozhodnutí i odvolání, čímž došlo v posuzované věci k souběhu ústavní stížnosti a odvolání. Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje ( ), a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny tvrzený protiústavní stav napravit.

Současné podávání dovolání a ústavní stížnosti nemá oporu v ustanoveních a navíc není řešením, které by vyhovovalo požadavku právní jistoty. Věcným projednáním ústavní stížnosti by mohlo dojít k vydání dvou rozdílných rozhodnutí v téže věci. Za dané situace je podání ústavní stížnosti předčasné. Odmítnutí ústavní stížnosti pak nikterak právo stěžovatelky na případné posouzení napadeného rozhodnutí Ústavním soudem nenarušuje, neboť: "Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje ( ).

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost stěžovatelky odmítnout podle ustanovení jako návrh nepřípustný. Vzhledem k tomu se pak Ústavní soud nemohl zabývat ani akcesorickým návrhem na zrušení napadených ustanovení

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 3. srpna 2010

Michaela Židlická v.r.

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu