Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1952/10

Ústavní soud rozhodl dne 30. července 2010 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu P. Č., takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Dne 8. 7. 2010 bylo Ústavnímu soudu doručeno písemné podání stěžovatele, v němž se domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. 4. 2010 sp. zn. .

Stěžovatelovo podání postrádalo náležitosti návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti dle a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "). Po stránce obsahové jde do značné míry o doslovné opakování formulačně zmatených podání, jež stěžovatel Ústavnímu soudu zaslal v minulosti (namátkou viz podání stěžovatele vedená u Ústavního soudu pod

sp. zn.

,

,

), jimiž brojí proti postupu obecných soudů ohledně osvobození od soudních poplatků (srov. např. usnesení Ústavního soudu ve věci

sp. zn.

).

Z evidence Ústavního soudu vyplývá, že stěžovatel podal jen v minulých třech letech Ústavnímu soudu více než šedesát návrhů, z nichž významná část byla odmítnuta, resp. odložena proto, že ani po opakujících se výzvách soudce zpravodaje nedošlo k odstranění závažných vad návrhů. K odmítnutí návrhů stěžovatele docházelo zejména též proto, že stěžovatel nebyl v řízení před Ústavním soudem zastoupen právním zástupcem z řad advokátů ve smyslu (namátkou např. řízení

sp. zn.

,

,

,

,

,

atd.). V této konkrétní věci stěžovatel do záhlaví svého podání připsal rukou větu, že advokát určený Českou advokátní komorou "lživým odůvodněním odmítl poskytnout právní službu zastupování, což bude předmětem dvou žalob". Přílohou návrhu stěžovatele je kopie málo srozumitelného podání Okresnímu soudu v Českých Budějovicích, v němž stěžovatel nevybíravě a zčásti vulgárně kritizuje advokáta Mgr. J. I přes obsahovou zmatenost je z uvedené přílohy patrné, že jde o obdobný případ konfliktu stěžovatele s advokátem určeným ČAK jako ve věci, o níž Ústavní soud rozhodoval pod

sp. zn.

.

V řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení - zejména o povinném zastoupení - dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než prostřednictvím advokáta, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a totožného poučování postupem formalistickým a neefektivním (srov. např. usnesení

sp. zn.

,

, dostupná v databázi NALUS).

V daném případě si byl stěžovatel v okamžiku podání nepochybně vědom zákonem předvídaných požadavků na obsahové a formální náležitosti návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti. V mnoha předchozích řízeních byl stěžovatel náležitě poučen o důsledcích neodstranění vad návrhu (naposledy viz usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 6. 2010

sp. zn.

). Za této situace lze považovat za zcela neúčelné, aby soudce zpravodaj i v tomto řízení stěžovatele opětovně vyzýval k odstranění vad podání. Účelem výzvy a stanovení lhůty k odstranění vad podle je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro meritorní projednání věci před Ústavním soudem. Postup dle citovaného ustanovení nemůže být zneužíván osobami, které byly o náležitostech ústavní stížnosti opakovaně poučeny, k faktickému obcházení ust. , resp. lhůty k podání ústavní stížnosti tam stanovené.

S ohledem na to soudce zpravodaj návrh, který trpěl vadami, pro něž nebyl před Ústavním soudem meritorně projednatelný, podle ust. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. července 2010

Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj