Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1582/10

Ústavní soud rozhodl dne 15. července 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Miloslava Výborného, ve věci navrhovatelů 1) Ing. J. Z., Ph.D., a 2) MUDr. M. Z., zastoupených JUDr. Ivem Pavlů, advokátem se sídlem T. G. Masaryka 11, 796 01 Prostějov, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. března 2010 č. j. -247, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. prosince 2008 č. j. -227 a rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 13. dubna 2005 č. j. -117, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti stěžovatelé napadli v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi došlo k porušení jejich ústavně zaručených základních práv, zakotvených v a d. Dle odůvodnění návrhu mělo se tak stát stručně shrnuto tím, že obecné soudy neprovedly celou řadu důkazů, jimiž stěžovatelé usilovali o prokázání svých tvrzení, a ostatní důkazy nesprávně hodnotily, což vyústilo v jejich neprospěch vydaná rozhodnutí.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Obdobně je povinen postupovat soudce zpravodaj, je-li návrh podán po lhůtě stanovené zákonem pro jeho podání [, odst. 2 písm. a) , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Jak bylo zjištěno z obsahu odůvodnění v záhlaví uvedeného usnesení Nejvyššího soudu, tento odmítl dovolání stěžovatelů směřující proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. prosince 2008 č. j. -227 s tím, že pouze tehdy, když námitky připínající se k dokazování lze současně kvalifikovat jako procesní otázky zásadního právního významu, nic nebrání jejich podřazení pod dovolací důvod zakotvený v ve vztahu k úvahám o přípustnosti dovolání plynoucí z [procesní vývoj předmětné věci přípustnosti dle , písm. b) nesvědčil].

Z uvedeného se podává, že dovolání v záležitosti stěžovatelů evidentně nebylo na základě předložených skutkových námitek z pohledu případného posouzení otázky zásadního právního významu možno posoudit jako (ne)přípustné ( věta první ), resp. tuto možnost svým dispozičním úkonem stěžovatelé ani nezaložili, neboť rámec takto zákonem předpokládané (případné) přípustnosti dovolání je determinován posouzením toliko výtek (otázek) právních, byť i případně v rovině procesní [, odst. 3 ]; což shodně dokládá v tomto směru i judikatura Ústavního soudu (kupř. nálezy

sp. zn.

,

,

,

,

). Poněkud jinak vyjádřeno, nelze zde efektivně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle , stejně jako důvod podle , jestliže tvrzené vady procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní (takto procesní) otázky zásadního významu. Stěžovatelé konečně konkrétní námitky proti uvedenému postupu Nejvyššího soudu v tomto ohledu v ústavní stížnosti ani nevznášejí.

V uvedeném rozsahu bylo tudíž nutno posoudit jejich návrh jako zjevně neopodstatněný, když je zřejmé, že povahou námitek obsažených v podaném mimořádném opravném prostředku (dovolání) nemohli posouzení otázky zásadního právního významu vůbec otevřít.

Ohledně rozsahu petitu požadujícího zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. prosince 2008 č. j. -227 a rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 13. dubna 2005 č. j. -117 promítá se potom popsaná procesní situace následně v tom, že pro aplikaci výjimky uvedené v , ve znění pozdějších předpisů, nejsou splněny náležité předpoklady, když k odmítnutí (stěžovateli podaného) dovolání nedošlo v důsledku kvalifikace tohoto odmítnutí jako nepřípustného z důvodů závisejících na uvážení orgánu, jenž o něm rozhodoval, kterou citované ustanovení předpokládá. Z toho posléze plyne, že v této části byla ústavní stížnost podána po lhůtě k tomu zákonem stanovené [, 4 , ve znění pozdějších předpisů].

Na základě uvedených důvodů bylo proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [, odst. 2 písm. a) , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. července 2010

Jiří Mucha

předseda senátu Ústavního soudu