Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1328/10

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky D. K., zastoupené Mgr. Tomášem Gureckým, advokátem se sídlem Ostrava, Josefa Skupy 1639/21, adresa pro doručování: Frýdlant nad Ostravicí, Elektrárenská 125, proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 2. 2010, čj. - 390, rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 10. 2008, čj. - 338, a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 2. 2007, čj. - 285, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 30. 7. 2007, čj. - 323, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včasnou ústavní stížností, splňující i ostatní formální náležitosti stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále ""), stěžovatelka navrhla zrušení shora uvedených rozhodnutí, údajně zasahujících do jejího práva na spravedlivý proces zakotveného d (dále "") a práva na to, aby povinnosti byly ukládány jen na základě zákona, zaručeného y.

Soudce zpravodaj se v souladu s ustanovením nejprve zabýval otázkou přípustnosti ústavní stížnosti a dospěl k závěru, že jde o návrh nepřípustný.

Z ústavní stížnosti a přiložených listin vyplývá, že shora označeným rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2010 byl, k dovolání stěžovatelky, zrušen rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 10. 2008, čj. - 338, a zároveň i rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 2. 2007, čj. - 285, ve znění opravného usnesení ze dne 30. 7. 2007, čj. - 323, s tím, že se věc vrací Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení.

Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. Musí tedy nastat situace, kdy se stěžovatel již nemůže domáhat ochrany svých základních práv a svobod jiným zákonným způsobem. Zásadně nepřípustné jsou proto ústavní stížnosti proti kasačnímu rozhodnutí, tj. rozhodnutí, kterým bylo rozhodnutí nižšího soudu zrušeno a věc mu vrácena k dalšímu řízení. Právě taková situace nastala v případě stěžovatelky, neboť shora označeným rozsudkem Nejvyššího soudu byla zrušena předcházející rozhodnutí obecných soudů a řízení se vrátilo k soudu prvního stupně. V tomto dalším řízení bude moci stěžovatelka uplatnit všechny procesní prostředky na ochranu svých práv (srov. nález

sp. zn.

ze dne 31. 8. 2005, či usnesení

sp. zn.

ze dne 30. 3. 2006).

Z tohoto důvodu je třeba ústavní stížnost označit, v duchu konstantní judikatury Ústavního soudu, za "předčasný" návrh. Teprve pokud by "konečné" rozhodnutí ve věci samé porušovalo základní ústavně zaručená práva či svobody stěžovatelky, otevře se jí prostor pro eventuální nápravu prostřednictvím ústavní stížnosti.

S ohledem na výše uvedené soudce zpravodaj musel, vzhledem k doktríně minimalizace zásahů Ústavního soudu do rozhodovací činnosti obecných soudů, předložený návrh odmítnout podle jako předčasný, a tudíž nepřípustný.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. června 2010

František Duchoň, v. r.

soudce Ústavního soudu