Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1538/10

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické o ústavní stížnosti, kterou podal stěžovatel R. B., zastoupeného Mgr. Petrou Schinnenburgovou, advokátkou se sídlem Praha 10, V Nových domcích 13, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. března 2010 č. j. - 857, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 27. května 2010, se stěžovatel podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), domáhal zrušení výroku I. opravného usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. března 2010 č. j. - 857 s tvrzením, že napadeným usnesením byla porušena ústavně zaručená práva stěžovatele, neboť nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci podle d (dále jen "") a každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům podle y. Stěžovatel rovněž navrhl, aby České republice byla uložena povinnost nahradit mu náklady řízení.

Z předložené ústavní stížnosti a připojených příloh Ústavní soud zjistil, že Krajský soud v Ostravě napadeným usnesením ve věci změny úpravy rodičovské zodpovědnosti a styku opravil výrokem I. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. července 2009 č. j. -717 v odstavci II. ve výroku v té části, která se týká úpravy styku otce s nezl. M. B. o jarních prázdninách takto: "Úprava styku otce R. B. s nezletilou M. B., jež je obsažena v rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 29. září 2005 č. j. -96, se mění tak, že otec je oprávněn stýkat se s nezletilou M. - o jarních prázdninách v každém sudém roce s počátkem v sobotu předcházející těmto prázdninám v 9.00 hodin a s koncem v neděli posledního dne těchto prázdnin v 18.00 hodin". Krajský soud v odůvodnění usnesení uvedl, že v rámci svého rozsudku ze dne 13. července 2009 č. j. -717 rozhodl k odvolání otce o změně dosavadní úpravy styku otce s nezl. M. B. tak, že styk má probíhat rovněž o jarních prázdninách v 9.00 hodin a "s koncem v neděli následující po uplynutí těchto prázdnin v 18.00 hodin". Formulace výroku o úpravě styku otce z nezl. M. o jarních prázdninách vyvolává pochybnosti v tom smyslu, zda styk rodiče s dítětem má trvat jen po dobu jarních prázdnin (1 týden), či po uplynutí jarních prázdnin ještě jeden následující týden do neděle po jarních prázdninách následující do 18.00 hodin. K odstranění pochybností o délce trvání styku otce s nezl. M. o jarních prázdninách vydává odvolací soud podle ve spojení s toto opravné usnesení. V jeho rámci vyjadřuje, že styk otce z nezl. M. o jarních prázdninách v každém sudém roce má probíhat od soboty předcházející těmto prázdninám v 9.00 hodin do neděle posledního dne těchto jarních prázdnin v 18.00 hodin.

Stěžovatel v ústavní stížnosti namítal nezákonnost opravného usnesení, neboť jím byl změněn výrok jinak bezchybného pravomocného rozsudku, přičemž mu nebylo umožněno se k prováděným důkazům a k řízení vyjádřit.

Ústavní soud vzal v úvahu stěžovatelem předložená tvrzení, přezkoumal ústavní stížností napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud opakovaně judikuje, že není vrcholem soustavy obecných soudů ( a y) a tudíž není ani řádnou další odvolací instancí, a proto není v zásadě oprávněn zasahovat bez dalšího do rozhodování těchto soudů. Tato maxima je prolomena pouze tehdy, pokud by obecné soudy na úkor stěžovatele vykročily z mezí daných rámcem ochrany ústavně zaručených základních práv či svobod [, písm. d)y].

Zásah do práv, jichž se stěžovatel dovolával, shledán nebyl. Napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno v souladu s ustanovením podle jehož dikce předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Napadené rozhodnutí je pak dostatečným a přezkoumatelným způsobem odůvodněno, přičemž argumentace stěžovatele uvedená v ústavní stížnosti při polemice s oprávněním předsedy senátu vydat opravné usnesení podle ustanovení nepřekročila rámec podústavního práva. Ve věci rozhodující soud uvedl základní důvody, z nichž při vydání opravného usnesení vycházel a v jeho postoji neshledal Ústavní soud žádný náznak svévole, takže ani z tohoto pohledu není možno ústavní stížnost shledat důvodnou. Proto postačí na obsah odůvodnění napadeného rozhodnutí odkázat.

Pokud stěžovatel nesouhlasí s obsahem opravného usnesení, nelze samu tuto skutečnost, podle ustálené judikatury Ústavního soudu, považovat za zásah do základních práv chráněnýchu a Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod.

Ve světle uvedeného nelze než uzavřít, že ústavní stížností napadené rozhodnutí odvolacího soudu je takto ústavně souladným výrazem nezávislého soudního rozhodování ve smyslu ve spojení s y.

Z uvedených důvodů Ústavní soud podanou ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení odmítl jako zjevně neopodstatněnou.

Vzhledem k výsledku řízení neshledal Ústavní soud ani podmínky pro vyhovění návrhu na náhradu nákladů řízení ( ).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. června 2010

Miloslav Výborný v.r.

předseda IV. senátu Ústavního soudu