Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1432/10

Ústavní soud rozhodl dne 30. června 2010 v senátě složeném z předsedy Vladimíra Kůrky a soudců Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) a Jana Musila mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. I. Š., advokáta, zastoupeného Mgr. Richardem Frommerem, advokátem se sídlem Olomouc, Ostružnická 6, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 22. 2. 2010 č. j. -276, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ve včas a řádně podané ústavní stížnosti stěžovatel navrhl zrušení shora označeného rozhodnutí, neboť má za to, že jím bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na "zákaz nucených prací v širším pojetí" dle d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Z ústavní stížnosti a z kopie přiloženého rozhodnutí vyplývá, že krajský soud, jako soud odvolací, k odvolání stěžovatele potvrdil usnesení soudu prvního stupně v napadených výrocích II. a III., jimiž bylo rozhodnuto o výši odměny stěžovatele, jako ustanoveného zástupce, za zastupování. Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně týkajícími se výše odměny a náhrady hotových výdajů stěžovatele.

Stěžovatel se závěry soudů obou stupňů nesouhlasí a podrobuje je opětovné polemice; v ústavní stížnosti vznesl v podstatě tytéž argumenty, jako předtím v odvolání. I nadále v ústavní stížnosti toliko prosazuje své vlastní právní závěry.

K této polemice je třeba uvést, jak již bylo ostatně mnohokrát judikováno, že Ústavní soud není oprávněn zasahovat do jurisdikční činnosti obecných soudů, neboť není vrcholem jejich soustavy. Nevykonává tudíž přezkumný dohled nad jejich činností, pokud postupují v souladu su ČR,d i mezinárodními smlouvami podle y ČR.

Na základě argumentů stěžovatele se Ústavní soud zabýval ústavností napadeného rozhodnutí. Podle zjištění Ústavního soudu odvolací soud při svém rozhodování o odměně stěžovatele jako ustanoveného zástupce postupoval v souladu s příslušnými ustanoveními a Odvolací soud objasnil také další specifické okolnosti případu ve vztahu k námitkám stěžovatele, zopakovaným v ústavní stížnosti. Není úkolem Ústavního soudu zabývat se shodnými argumenty, se kterými se podrobně zabývaly obecné soudy, zejména pak soud odvolací. Na jejich přesvědčivé závěry, jsoucí v souladu s podústavním právem (viz shora), nelze než odkázat. Ústavní soud tak neshledal nic, co by věc posouvalo do ústavněprávní roviny.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl senát Ústavního soudu k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Proto, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení, usnesením ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. června 2010

Vladimír Kůrka v. r.

předseda senátu Ústavního soudu