Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1591/10

Ústavní soud rozhodl dne 14. června 2010 soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatelky N. D., zastoupené Mgr. Janem Kutějem, advokátem se sídlem Preslova 1269/17, Praha 5, o ústavní stížnosti proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. -5 ze dne 6. 2. 2009, rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. -29 ze dne 11. 12. 2007 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. -19 ze dne 23. 8. 2007 a o návrhu na odklad vykonatelnosti těchto rozhodnutí, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění:

I.

Dne 2. 6. 2010 byl Ústavnímu soudu doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), jehož prostřednictvím se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů a současně i odkladu jejich vykonatelnosti do doby vydání rozhodnutí o ústavní stížnosti.

Podstatu ústavní stížnosti tvořila námitka, že stěžovatelce byl v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 4 (dále jen "obvodní soud") pod sp. zn. ustanoven opatrovník (usnesením obvodního soudu č. j. -19 ze dne 23. 8. 2007), přestože pro takový postup nebyly splněny předpoklady stanovené v , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""); ustanovený opatrovník nadto svou funkci vykonával zcela formálně a nedostál své povinnosti reálně hájit zájmy stěžovatelky. Obvodní soud následně rozsudkem č. j. -29 ze dne 11. 12. 2007 uložil stěžovatelce povinnost uhradit žalobkyni, obchodní společnosti Kooperativa pojišťovna, a. s., částku 2.398,- Kč s příslušenstvím a náklady řízení. O existenci tohoto rozsudku se stěžovatelka dozvěděla až dne 3. 4. 2010, poté, co byla usnesením obvodního soudu č. j. -5 ze dne 6. 2. 2009 nařízena exekuce. Stěžovatelka uvedla, že jí byla v důsledku výše popsaného postupu obecných soudů protiprávně odňata možnost reálně a efektivně jednat před soudem, čímž mělo dojít k porušení jejích ústavně zaručených práv zakotvených v , a 2, , d a a 4, , y. Stěžovatelka v této souvislosti odkázala na nálezy Ústavního soudu

sp. zn.

,

,

a

, v nichž se Ústavní soud zabýval skutkově obdobnými případy, a navrhla, aby Ústavní soud usnesení obvodního soudu č. j. -5 ze dne 6. 2. 2009, rozsudek obvodního soudu č. j. -29 ze dne 11. 12. 2007 a usnesení obvodního soudu č. j. -19 ze dne 23. 8. 2007 svým nálezem zrušil a aby jí dle přiznal náhradu nákladů právního zastoupení v řízení o ústavní stížnosti.

II.

Ústavní soud v prvé řadě zkoumal, zda byly splněny všechny zákonné předpoklady pro meritorní projednání návrhu, přičemž shledal, že tomu tak nebylo.

Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje ( ) a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit.

Novelizací provedenou bylo s účinností od 1. 7. 2009 do tohoto právního předpisu vloženo ustanovení , dle nějž je možno žalobou pro zmatečnost napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže byl účastníku řízení ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny zákonné předpoklady. Tuto žalobu lze dle podat ve lhůtě 3 měsíců od doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, dozvěděl o napadeném rozhodnutí, přičemž dle ustanovení čl. II bodu 11 je možno tento opravný prostředek využít i proti rozhodnutí, které bylo vyhlášeno (vydáno) přede dnem 1. 7. 2009.

Jelikož stěžovatelka nepodala proti rozsudku obvodního soudu č. j. -29 ze dne 11. 12. 2007 žalobu pro zmatečnost, nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejích práv poskytoval, a Ústavnímu soudu tak nezbylo než její ústavní stížnost odmítnout jako nepřípustnou dle . Judikatura Ústavního soudu, na niž stěžovatelka odkazovala, vycházela ze stavu před novelizací provedenou a na projednávanou věc jí proto nebylo možno použít. Závěr o nepřípustnosti ústavní stížnosti platí i ve vztahu k usnesení obvodního soudu č. j. -5 ze dne 6. 2. 2009, neboť u něj doposud nebylo rozhodnuto o odvolání stěžovatelky, resp. stěžovatelka žádné rozhodnutí odvolacího soudu v ústavní stížnosti nenapadla. Stěžovatelka ostatně žádnou námitku, která by se týkala specificky usnesení o nařízení exekuce, nevznesla a jeho protiústavnost odvozovala výlučně od postupu obvodního soudu při ustanovení opatrovníka v řízení vedeném pod sp. zn. .

Byla-li ústavní stížnost odmítnuta, sdílí její osud rovněž akcesorický návrh na odklad vykonatelnosti rozhodnutí a současně tato skutečnost zakládá nemožnost přiznat stěžovatelce náhradu nákladů právního zastoupení ( ).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. června 2010

Michaela Židlická, v. r.

soudce zpravodaj