Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1372/10

Ústavní soud rozhodl dne 31. května 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, o ústavní stížnosti S. a M. R., obou zastoupených JUDr. Janou Kašlíkovou, advokátkou se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm, Palackého 195, proti usnesením Okresního soudu ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziříčí, sp. zn. ze dne 8. 12. 2009 a Krajského soudu v Ostravě sp. zn. ze dne 29. 1. 2010, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelé svou ústavní stížností napadají, s tvrzením porušení práv zaručovaných , 2, , 2 a d, v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů, jimiž jim byla v řízení o určení otcovství, vedeném proti jejich synovi Janu R. (jedná se o pseudonym), uložena pořádková pokuta za to, že se odmítli podrobit odběru vzorků, potřebných v daném řízení k vypracování soudem nařízeného znaleckého posudku metodou analýzy DNA.

Porušení shora označených základních práv spatřují stěžovatele v podstatě v tom, že obecné soudy nepřihlédly k jejich námitkám o tom, že na jejich straně jsou dány závažné subjektivní důvody, jež jim neumožňují příslušné vyšetření, resp. odběr podstoupit. Jsou přesvědčeni, že právě s ohledem na tyto důvody - obavy, že by odběrem a následnou metodou analýzy DNA mohlo být zjištěno, že Jan R. není biologickým synem stěžovatele a následkem takového zjištění ohrožení jejich rodinného soužití a zdravotního stavu - nelze splnění uložené povinnosti na nich vynucovat ukládáním pokut podle Zároveň ve stížnosti popisují vztahy mezi nimi a synem, čímž se snaží vyvrátit závěr soudu o tom, že jednají ve shodě s ním. Z těchto a dalších v ústavní stížnosti rozvedených důvodů navrhují zrušení napadených rozhodnutí.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Zásah do základních práv stěžovatelů napadenými rozhodnutími zjištěn nebyl. Problematikou uložení pořádkové pokuty v souvislosti s odběrem biologických vzorků potřebných k podání znaleckého posudku podle se Ústavní soud zabýval již mnohokrát. V nálezu ze dne 28. 2. 2008

sp. zn.

, na jehož důvody lze i zde odkázat, přitom zdůraznil, že v řízení o určení otcovství je zájem dítěte znát své biologické rodiče předním hlediskem, které určuje i postup soudu v tomto sporném řízení tak, aby z iniciativy soudu (tedy v zásadě z jeho úřední povinnosti, vyplývající ze zásady vyšetřovací spojené jinak jen s řízením nesporným) byly opatřeny důkazy, které mohou objektivně zajistit řádné zjištění skutkového stavu věci. Takovým důkazem je bezesporu znalecký posudek. Protože v řízení o určení otcovství leží odpovědnost za řádné zjištění skutkového stavu nikoli na stranách sporu, ale na soudu, poskytuje ustanovení předsedovi senátu (samosoudci) pořádkové opatření proti tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení, tedy brání soudu v konání jeho povinnosti spravedlivě věc projednat a rozhodnout. Hrubé ztěžování postupu řízení může mj. spočívat i v neuposlechnutí příkazu soudu, opírajícího se o ustanovení , podle něhož může soud uložit i jiné osobě než účastníku řízení dostavit se ke znalci, podrobit se zkoušce krve, případně něco vykonat a snášet, jestliže je to k podání znaleckého posudku třeba.

V posuzovaném případě dle přesvědčení Ústavního soudu obecné soudy v dostatečném rozsahu, přezkoumatelným, tj. ústavně souladným, způsobem vyložily, co je vedlo k uložení pořádkové pokuty. Stěžovatelé závažnost svých důvodů, pro které se odmítají podrobit odběru potřebných vzorků, relevantním způsobem nedoložili, jejich obavy, jak tomu nasvědčuje text ústavní stížnosti - "Dovedeno totiž ad absurdum..." - jeví se pouze jako obavy spekulativního rázu. Jejich námitky o šikanozním jednání soudu I. stupně, vztahující se k tomu, že soudem zvolené prostředky - pokuta každému z nich ve výši 50.000,- Kč a jejich použití proti osobám v pozici svědků a nikoliv prvotně vůči účastníku řízení zcela neodpovídají skutečnosti, neboť ke stanovení vymáhané povinnosti stěžovatelům přistoupil soud teprve po marném ukládání pořádkových pokut jejich synovi a uloženou pokutu ve výši 50 000,-Kč snížil odvolací soud v napadeném usnesení na částky 10.000,- Kč.

Ústavní soud tak uzavírá, že v posuzovaném případě nezjistil porušení práva stěžovatelů na soudní ochranu, nemohlo tak dojít ani k porušení dalších práv, jichž se stěžovatelé dovolávají, a proto z uvedených důvodů jejich návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. května 2010

Michaela Židlická

předsedkyně senátu Ústavního soudu