Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1298/10

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti 1) H. S., 2) K. S., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 4. 3. 2009 č. j. -111, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 4. 5. 2010, se stěžovatelé domáhají přezkoumání v záhlaví uvedeného rozsudku, neboť se domnívají, že senát krajského soudu neposoudil odvolání proti rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 28. 12. 2006 sp. zn. ve všech souvislostech, vycházel pouze z neprokázané lživé žaloby a informací soudu prvního stupně, ovlivňovaných advokátkou žalobce, a stejně jako soud prvního stupně porušil a vyhláška č. 144/1987 Sb.

Z obsahu vyžádaného spisu Okresního soudu Brno-venkov, sp. zn. , Ústavní soud zjistil, že rozsudkem nalézacího soudu, ve spojení s opravným usnesením ze dne 16. 3. 2007, byla stěžovatelům uložena povinnost zaplatit žalobci 1.724,50 Kč s příslušenstvím. Ohledně další žalované částky 1.252,80 Kč s přísl. byla žaloba zamítnuta. K odvolání stěžovatelů krajský soud napadeným rozsudkem změnil rozhodnutí soudu prvního stupně v části, jíž byla žaloba zamítnuta, tak, že stěžovatelům uložil povinnost zaplatit žalobci 1.252,80 Kč s přísl. Současně rozhodl o povinnosti stěžovatelů nahradit žalobci náklady řízení před soudem obou stupňů. Uvedený rozsudek byl doručen první stěžovatelce dne 12. 5. 2009 a druhému stěžovateli dne 7. 5. 2009.

Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému přezkumu, je povinen prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti ústavní stížnosti stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

Podle lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje ( ). Ústavní soud připomíná, že jde o lhůtu kogentní, jejíž nedodržení nemůže Ústavní soud prominout.

Posledním rozhodnutím ve věci je ústavní stížností napadený rozsudek odvolacího soudu, který byl první stěžovatelce doručen dne 12. 5. 2009 a druhému stěžovateli dne 7. 5. 2009. Lhůta k podání ústavní stížnosti tak počala běžet první stěžovatelce dne 13. 5. 2009 a druhému stěžovateli dne 8. 5. 2009. Pokud byla ústavní stížnost podána až dne 4. 5. 2010, stalo se tak zjevně po uplynutí stanovené 60denní lhůty.

Z výše uvedených důvodů, aniž by se Ústavní soud mohl zabývat meritem věci, soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, ústavní stížnost podle ustanovení odmítl jako opožděně podaný návrh.

Ústavní soud nepřehlédl, že návrh stěžovatelů trpí dalšími formálními nedostatky, a že stěžovatelé nejsou pro řízení před Ústavním soudem zastoupeni advokátem. K odstranění těchto vad však stěžovatele nevyzýval, neboť ani jejich náprava by nic nemohla změnit na tom, že ústavní stížnost není pro opožděnost přijatelná k meritornímu projednání.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. května 2010

Stanislav Balík

soudce zpravodaj