Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 601/10

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti stěžovatele J. N., zastoupeného JUDr. Martinem Köhlerem, advokátem se sídlem advokátní kanceláře Liberec III - Jeřáb, 1. máje 535/50, na průtahy v řízení vedeném Okresním soudem v Liberci pod sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 2. března 2010, se stěžovatel domáhal podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), vydání nálezu, kterým Ústavní soud uloží v Liberci (dále jen ""), aby ve věci vedené pod sp. zn. neprodleně jednal. Stěžovatel v ústavní stížnosti tvrdil, že v řízení před dochází ke značným průtahům, čímž dochází k porušování jeho práva garantovaného d a Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Stěžovatel uvedl, že za nepřiměřenou pokládá jednak samotnou délku řízení a dále namítal, že k průtahům dochází zejména od 11. května 2007, kdy byl soudu doručen návrh na jmenování znalce. Stěžovatel má za to, že přestože k průtahům dochází především z důvodu obstrukčního jednání ze strany žalovaných, příslušný soud dostatečně efektivně nevyužil prostředky (např. ve formě pořádkových pokut), které zákon pro předcházení průtahům v řízení poskytuje.

Z vyžádaného spisu Okresního soudu v Liberci sp. zn. (dále jen "soudní spis") Ústavní soud zjišťuje, že stěžovatel se návrhem na vydání platebního rozkazu podaným dne 28. června 2004 domáhal po žalovaných F. a A. K. zaplacení částky 1 250 000,- Kč s přísl. z titulu nezaplacení zbývající části kupní ceny z kupní smlouvy o prodeji nemovitostí. v průběhu řízení nařídil celkem 6 ústních jednání a usnesením ze dne 8. ledna 2009 ustanovil znalce z oboru ekonomika, stavebnictví za účelem vypracování znaleckého posudku. Soudní spis se poté od 25. března 2009 do 29. dubna 2010 nalézal u ustanoveného znalce, který se marně domáhal zpřístupnění příslušné nemovitosti. v mezidobí usnesením ze dne 12. listopadu 2009 uložil žalovaným pořádkovou pokutu.

Ústavní soud před tím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti, a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání, stanovené .

V judikatuře Ústavního soudu (srov. nález ze dne 7. srpna 2007

sp. zn.

in http://nalus.usoud.cz) jsou průtahy v řízení podřazeny pod zásah orgánu veřejné moci [srov. ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona Ústavním soudu], kterýžto pojem Ústavní soud obecně chápe zpravidla tak, že jde o převážně jednorázový, protiprávní a zároveň protiústavní útok tohoto orgánu vůči základním ústavně zaručeným právům a svobodám, který v době útoku představuje trvalé ohrožení po právu existujícího stavu, přičemž takový útok sám není výrazem (výsledkem) řádné rozhodovací pravomoci tohoto orgánu a jako takový se vymyká obvyklému přezkumnému či jinému řízení. Z takové skutečnosti musí poté vyplynout, že důsledkům takového "zásahu orgánu veřejné moci", neplynoucímu z příslušného rozhodnutí, nelze čelit jinak než ústavní stížností, případně nálezem Ústavního soudu, který ve výrokové části vyjádří zákaz takového zásahu. Tato podmínka však není splněna tam, kde účastníkovi řízení je k dispozici obrana daná celým právním řádem České republiky.

Pokud se domáhá ústavně právní ochrany účastník soudního či správního řízení, které v době podání jeho ústavní stížnosti probíhá a nebylo dosud ukončeno, po nabytí účinnosti , kterým byl změněn , o soudech, soudcích, přísedících a o státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), tj. v příslušné části ode dne 1. července 2004, Ústavní soud striktně váže přípustnost ústavní stížnosti na předcházející využití postupu podle ustanovení citovaného zákona (srov. nález ze dne 17. srpna 2004

sp. zn.

in http://nalus.usoud.cz), dle jehož dikce může účastník řízení, pokud má za to, že v řízení dochází k průtahům, podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (dále jen "návrh na určení lhůty"). Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu pak není podmíněn podáním stížnosti podle § 164 zákona o soudech a soudcích.

Povinnost vyčerpat před podáním ústavní stížnosti tento prostředek vyplývá z principu subsidiarity ústavní stížnosti k jiným právním prostředkům způsobilým poskytnout ochranu práva, o němž je tvrzeno, že bylo porušeno. To znamená, že ústavní stížnost lze podat pouze tehdy, jestliže stěžovatel před jejím podáním podal návrh na určení lhůty ( ). V opačném případě je ústavní stížnost nepřípustná.

Jak vyplývá z příloh přiložených stěžovatelem k ústavní stížnosti, stěžovatel sice podal dne 23. června 2009 k stížnost na průtahy v řízení, návrh na určení lhůty podle ustanovení zákona o soudech a soudcích však nepodal, přičemž opak se nepodává ani z obsahu soudního spisu, ani z ústavní stížnosti a jejích příloh.

Konstatovaná nepřípustnost ústavní stížnosti je tedy založena již změnou dosavadní právní úpravy. Protože nelze rovněž dospět k závěru, že by podaná ústavní stížnost svým významem podstatně přesahovala vlastní zájmy stěžovatele [ ], Ústavní soud ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítl podle ustanovení .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 12. května 2010

Vlasta Formánková v.r.

soudkyně zpravodajka