Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1134/10

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 18. května 2010 ve věci 1) N. Ch., 2) V. Ch. a 3) PaeDr. J. K., zastoupených Mgr. Mariánem Šťastným, advokátem se sídlem v Olomouci, Krapkova 38, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 28. 1. 2010 č. j. -238 a ze dne 29. 4. 2009 č. j. -127, usnesení soudního exekutora JUDr. Martina Růžičky ze dne 10. 8. 2009 č. j. 77 Ex 1853/06-138 a ze dne 20. 12. 2008 č. j. 77 Ex 1853/06-94, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatelé se domáhali zrušení výše citovaných usnesení s poukazem na své přesvědčení, že jimi byla porušena práva zakotvená vě a vd. Současně navrhli, aby byla odložena vykonatelnost všech napadených rozhodnutí.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podán někým zjevně neoprávněným a je-li podán po lhůtě k tomu stanovené [, odst. 3, odst. b) a c) , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 28. 1. 2010 č. j. -238 (v návrhu nesprávně označeného jako č. j. -238) a samotného návrhu bylo spolehlivě zjištěno, že stěžovatelé nebyli účastníky řízení ve věci odvolání povinných Ing. M. Ch. a M. Ch. proti usnesení soudního exekutora JUDr. Martina Růžičky. Proto návrh stěžovatelů napadající rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 28. 1. 2010 je návrhem podaným osobami zjevně neoprávněnými. Jejich stížnost směřující proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 29. 4. 2009, jakož i usnesením exekutora JUDr. Martina Růžičky ze dne 10. 8. 2009 a 20. 12. 2008 je s ohledem na její podání dnem 16. 4. 2010 nepochybně stížností učiněnou po lhůtě k tomu stanovené, když z uvedeného důvodu nebylo nutno zabývat se již tím, zda ji podaly oprávněné osoby či zda by šlo o stížnost přípustnou. Z těchto důvodů nepřicházelo v úvahu ani rozhodnutí o odkladu vykonatelnosti ve stížnosti obsažených usnesení, jehož se ve smyslu navrhovatelé domáhali.

Pro výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [, odst. 3, a c) , ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. května 2010

Pavel Holländer

soudce zpravodaj