Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 715/10

Ústavní soud rozhodl dne 19. května 2010 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení, v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Jiřího Muchy, ve věci navrhovatele F. P., zastoupeného Mgr. Kateřinou Beranovou, nám. Přemysla Otakara II. č. 186/I, 566 01 Vysoké Mýto, o ústavní stížnosti proti usnesení Okresního soudu v Chrudimi ze dne 19. června 2009 č. j. -37, ve znění usnesení ze dne 5. srpna 2009 č. j. -53, a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích ze dne 29. října 2009 č. j. -96, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Včas podanou, jakož i z pohledu ostatních zákonných náležitostí formálně bezvadnou ústavní stížností stěžovatel napadl v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi bylo zasaženo do jeho ústavně zaručených základních práv, zakotvených v , , a d.

Na podporu tohoto závěru uvedl, že Okresní soud v Chrudimi nařídil exekuci, ačkoliv měl již před jejím nařízením prokázáno, že pohledávka, pro kterou měla být exekuce nařízena, neexistuje. Vycházel toliko z toho, že pro nařízení exekuce je rozhodné splnění zákonných podmínek, což je věcná legitimace a vykonatelný exekuční titul. Nezkoumá při nařízení exekuce, zda povinný již splnil svou povinnost a nezabývá se jeho tvrzením o zániku vymáhané pohledávky, neboť jde o přísně formální řízení. V tomto ohledu byl stěžovatel odkázán na řízení o zastavení exekuce, kde může své námitky uplatnit. Jeho tvrzení o porušení základních lidských práv potom odvolací soud označil za extrémní. Stěžovatel uvedl, že je však omezen v dispozici s majetkem, nařízením exekuce vzniklo exekutorovi oprávnění vstupovat do bytu, sídla a jiných místností stěžovatele a v důsledku napadených rozhodnutí byl poškozen rovněž na svém dobrém jménu, osobní cti a dobré pověsti, jakož i v soukromém a rodinném životě. Proto se domáhal, aby Ústavní soud v záhlaví uvedená rozhodnutí nálezem zrušil.

Za účelem posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti si Ústavní soud vyžádal spis Okresního soudu v Chrudimi sp. zn. .

Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Jak Ústavní soud ustáleně judikuje, není povolán k přezkumu interpretace a aplikace jednoduchého práva, nejde-li o extrémní excesy, přesahující pod aspektem zákazu svévole do ústavněprávní roviny (srov. nálezy

sp. zn.

,

,

,

a další).

Takový projev výkonu soudní moci Ústavní soud neshledal. Interpretace relevantního právního rámce ( - , ve znění pro posouzení věci rozhodném) provedená obecnými soudy není výrazem svévole, je interpretací nestojící v rozporu s obsahem jak právní praxí, tak i doktrínou obecně akceptovaných výkladových metod (srov. kupř. nálezy

sp. zn.

,

,

), přičemž ani není v daném případě projevem zjevného a neodůvodněného vybočení ze standardů výkladu, jenž je v soudní praxi respektován (srov. nález

sp. zn.

).

V důsledku toho byla ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnuta [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. května 2010

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu