Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 846/10

Nález

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedkyně senátu Dagmar Lastovecké a soudců Stanislava Balíka a Jiřího Nykodýma - ze dne 20. května 2010

sp. zn.

ve věci ústavní stížnosti stěžovatele C. D. N. proti usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě č. j. -25 ze dne 15. března 2010, jímž byla jako nedůvodná zamítnuta stěžovatelova stížnost proti usnesení státního zástupce o ponechání stěžovatele ve vazbě, za účasti Okresního soudu v Havlíčkově Brodě jako účastníka řízení.

Usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě č. j. -25 ze dne 15. března 2010 se ruší.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností, podanou elektronicky 24. března 2010 a na výzvu Ústavního soudu doplněnou podáním ze dne 2. dubna 2010, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž byla jako nedůvodná zamítnuta jeho stížnost proti usnesení státního zástupce, že se stěžovatel nadále ponechává ve vazbě. Stěžovatel tvrdí, že bylo porušeno jeho základní právo garantované v čl. 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").

2. V ústavní stížnosti stěžovatel vychází z toho, že Evropský soud pro lidská práva ve svých (nespecifikovaných) rozhodnutích zařadil právo být slyšen mezi základní garance aplikované v případech omezení svobody, což je nutno vztáhnout i na řízení, v němž je přezkoumávána důvodnost dalšího trvání omezení osobní svobody. Toto právo zdůraznil Ústavní soud v nálezu

sp. zn.

ze dne 22. 3. 2005 (N 60/36 SbNU 647; 239/2005 Sb.), když ve výroku II vyslovil, že podle ustanovení čl. 5 odst. 4 Úmluvy je soudu dána povinnost obviněného vyslechnout předtím, než bude rozhodovat o jeho stížnosti proti usnesení státního zástupce o dalším trvání vazby. Soudkyně v daném případě před vydáním rozhodnutí o stížnosti proti rozhodnutí státního zástupce ponechala stěžovatelovo slyšení stranou, a tím mu upřela zmíněnou základní institucionální záruku spravedlnosti řízení, v němž je přezkoumávána zákonnost dalšího trvání vazby.

3. Stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že netrvá na ústním jednání před Ústavním soudem.

4. Vzhledem k povaze věci Ústavní soud posoudil nejprve případnou naléhavost věci a po zvážení všech okolností dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Věc je naléhavá, neboť je nežádoucí, aby projednání ústavní stížnosti vedlo k podstatnějšímu prodlužování vazby stěžovatele (a tím k prodlužování omezení jeho osobní svobody), ať už by samotné rozhodnutí o ústavní stížnosti bylo jakékoliv. Proto byla tato věc projednána přednostně.

5. Z tvrzení stěžovatele, z jím předložených listin, jakož i z vyžádaného spisu Okresního soudu v Havlíčkově Brodě sp. zn. Ústavní soud zjistil, že stěžovatel je stíhán podle usnesení policejního orgánu ČTS: NPC-58/TČ-2009-009221-01 ze dne 29. listopadu 2009 pro podezření z přípravy trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1 a odst. 2 písm. a) trestního zákona. V této trestní věci byl usnesením soudce Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. ze dne 1. prosince 2009 vzat do vazby z útěkového vazebního důvodu. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Havlíčkově Brodě rozhodl usnesením č. j. 1 ZT 175/2009-105 ze dne 26. února 2010 o ponechání stěžovatele ve vazbě. Napadeným usnesením byla jako nedůvodná zamítnuta stížnost stěžovatele, aniž by byl stěžovatel předtím soudkyní vyslechnut.

6. Okresní soud v Havlíčkově Brodě se na výzvu Ústavního soudu k ústavní stížnosti nijak nevyjádřil, avšak souhlasil s upuštěním od ústního jednání.

7. Ústavní soud v nálezu

sp. zn.

(viz výše) závazně vyložil, že podle čl. 5 odst. 4 Úmluvy je nutné slyšení obviněného soudem předtím, než je rozhodováno o jeho stížnosti proti usnesení státního zástupce o dalším trvání vazby, jak správně uvádí stěžovatel. Pro toto právo na slyšení není přitom vůbec významné, zda rozhoduje soudce okresního soudu nebo s ohledem na závažnost obvinění senát krajského soudu.

8. V posuzovaném případě se slyšení stěžovatele evidentně nekonalo. Tvrzení stěžovatele v tomto směru je podepřeno jak vlastním zněním odůvodnění napadeného rozhodnutí, v němž chybí jakákoliv zmínka o provedeném slyšení, tak především obsahem soudního spisu, který žádný protokol o slyšení stěžovatele neobsahuje.

9. Ústavní soud tedy shledal argumentaci stěžovatele důvodnou, a proto ústavní stížnosti zcela vyhověl. Tím, že stěžovatel nebyl soudem slyšen před rozhodnutím o stížnosti proti rozhodnutí státního zástupce o jeho ponechání ve vazbě, bylo porušeno jeho základní právo podle čl. 5 odst. 4 Úmluvy, jež je součástí ústavního pořádku [nález

sp. zn.

ze dne 25. 6. 2002 (N 80/26 SbNU 317; 403/2002 Sb.)]. Proto bylo napadené rozhodnutí zrušeno podle .

10. V souladu s bylo upuštěno od ústního jednání, neboť od něj nešlo očekávat další objasnění věci a oba účastníci s tímto postupem souhlasili.