Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1241/10

Ústavní soud rozhodl dne 10. května 2010 soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatele M. Č., o ústavní stížnosti proti usnesení Okresního soudu v Tachově sp. zn. ze dne 29. 3. 2010, usnesení Krajského soudu v Plzni sp. zn. ze dne 3. 9. 2009 a rozsudku Okresního soudu v Tachově sp. zn. ze dne 26. 5. 2009, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 29. 4. 2010 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání označené jako „žádost“, doplněné přípisem ze dne 3. 5. 2010, jehož prostřednictvím stěžovatel brojil proti rozsudku Okresního soudu v Tachově (dále jen „okresní soud“) sp. zn. ze dne 26. 5. 2009, jímž byl, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Plzni (dále jen „krajský soud“) sp. zn. ze dne 3. 9. 2009, shledán vinným trestným činem podvodu ve smyslu § 250 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a dále proti usnesení okresního soudu sp. zn. ze dne 29. 3. 2010, jímž byl zamítnut jeho návrh na obnovu řízení. Ústavní soud posoudil předmětné podání dle jeho obsahu jako návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

Dříve než se mohl Ústavní soud věcně zabývat obsahem návrhu, byl povinen zkoumat, zda byla ústavní stížnost podána včas, zda byla přípustná a zda byly splněny i veškeré další formální a obsahové náležitosti stanovené . Přitom zjistil, že ve vztahu k rozsudku okresního soudu sp. zn. ze dne 26. 5. 2009 a usnesení krajského soudu sp. zn. ze dne 3. 9. 2009 byla ústavní stížnost podána opožděně, zatímco ve vztahu k usnesení Okresního soudu v Tachově sp. zn. ze dne 29. 3. 2010 se naopak jednalo o podání předčasné.

Dle lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (s výjimkou obnovy řízení). Tímto procesním prostředkem bylo, co se týče odsouzení stěžovatele za trestný čin podvodu, usnesení krajského soudu sp. zn. ze dne 3. 9. 2009, které bylo stěžovateli doručeno dne 5. 11. 2009. Jelikož stěžovatel předal svou ústavní stížnost k poštovní přepravě až dne 28. 4. 2010, nezbylo Ústavnímu soudu než návrh v části, v níž směřoval proti rozsudku okresního soudu sp. zn. ze dne 26. 5. 2009 a usnesení krajského soudu sp. zn. ze dne 3. 9. 2009, odmítnout dle , neboť byl zjevně podán po uplynutí lhůty stanovené za tímto účelem .

Ani v rozsahu, v němž ústavní stížnost směřovala vůči usnesení okresního soudu sp. zn. ze dne 29. 3. 2010, jímž byl zamítnut návrh stěžovatele na povolení obnovy řízení, ji nebylo možno věcně projednat. Institut ústavní stížnosti je založen na principu subsidiarity, tzn. platí, že ústavní stížnost je přípustná pouze tehdy, jestliže stěžovatel vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytoval ( ). Tato podmínka nebyla ve vztahu k posledně uvedenému rozhodnutí okresního soudu splněna, neboť stěžovatel podal proti tomuto rozhodnutí stížnost, evidovanou u krajského soudu pod sp. zn. , o níž nebylo doposud rozhodnuto. Jelikož stěžovatel v době rozhodování o ústavní stížnosti nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytoval, byl Ústavní soud nucen v této části návrh odmítnout jako nepřípustný dle .

Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost byla shledána nezpůsobilou věcného projednání, nevyzýval již Ústavní soud stěžovatele k odstranění vady podání spočívající v absenci právního zastoupení ( ).

Poučení:Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. května 2010

Michaela Židlická, v. r.

soudce zpravodaj