Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 854/10

Ústavní soud rozhodl dne 21. dubna 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, o ústavní stížnosti Ing. F. M., zastoupeného JUDr. Janem Mayerem, advokátem se sídlem v Kolíně, Příkrá 46, proti usnesení Krajského soudu v Praze sp. zn. ze dne 29. 12. 2009, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel svou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení práv zaručovaných , , a d, jakož i porušení a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a y ČR, v záhlaví označené rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo změněno usnesení soudu I. stupně Okresního soudu v Kolíně sp. zn. ze dne 7. 7. 2009 o znalečném, přiznaném znalci - stěžovateli - tak, že na místo soudem I. stupně přiznaného znalečného ve výši 16.472,- Kč bylo přiznáno znalečné pouze ve výši 8.932,- Kč. Jak patrno z odůvodnění napadeného rozhodnutí, ke snížení soudem I. stupně stanoveného znalečného došlo proto, že odvolací soud nepřiznal znalci odměnu v jím účtované výši (10 hodin po 350,- Kč) za takové úkony, jako byly např. převzetí spisu, pozvánky na místní šetření, vrácení spisu apod., jakožto odměnu nepřiměřenou a dále nepřiznáním plné účtované náhrady hotových výdajů ve výši 4.340,- Kč, jejichž placení znalec nedoložil.

V podrobně rozvedeném návrhu stěžovatel zrekapituloval postup soudů obou stupňů při stanovení znalečného a obsah jejich rozhodnutí. Obsáhle pak brojí proti postupu odvolacího soudu, který znalečné přezkoumával z podnětu odvolání jedné strany a stěžovateli, na rozdíl od soudu I. stupně, nepřiznal všechny jím účtované položky znalečného, v důsledku čehož podle stěžovatele došlo k porušení shora označených práv. Domáhá se proto, aby Ústavní soud napadené rozhodnutí nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Zásah do základních práv stěžovatele napadeným rozhodnutími zjištěn nebyl. Dle přesvědčení Ústavního soudu odvolací soud podrobně a v potřebném rozsahu logickým, přesvědčivým a přezkoumatelným, tj. ústavně souladným, způsobem vyložil důvody, které jej vedly k závěru o nepřiznání znalcem účtovaného znalečného v plné výši. Interpretace relevantních ustanovení soudem provedená není výrazem svévole, naopak nepřiznáním účtované odměny v plné výši byl respektován obsah ustanovení , a hlediska tam pro určování výše odměny stanovená (povaha a rozsah úkonu, stupeň odborné kvalifikace potřebné k jeho provedení apod.) a Ústavní soud ji považuje za ústavně konformní, stejně tak jako zdůvodnění nepřiznání části náhrady hotových výloh. Na podrobné odůvodnění odvolacího soudu, Ústavním soudem akceptované, lze tak zcela odkázat a zároveň také připomenout roli Ústavního soudu, stanovenou y ČR.

Ústavní soud tak uzavírá, že v posuzovaném případě nezjistil porušení práva stěžovatele na soudní ochranu, nemohlo tak dojít ani k porušení dalších práv, jichž se stěžovatel dovolává, a proto z uvedených důvodů návrh stěžovatele mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. dubna 2010

Michaela Židlická

předsedkyně senátu Ústavního soudu