Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 459/10

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky S. L., zastoupené Mgr. Tomášem Davidem, advokátem se sídlem Praha 1, 28. října 1001/3, proti usnesení Okresního soudu v Táboře ze dne 30. 9. 2009, čj. - 23, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 16. 2. 2010, stěžovatelka navrhla zrušení výše uvedeného rozhodnutí, kterým mělo být zasaženo do jejího práva vlastnit majetek podle d (dále " ") a které je v rozporu s , a y, a y ČR a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Stěžovatelka brojí proti postupu Okresního soudu v Táboře, který vydal příkaz k náhradě nákladů exekuce, aniž vzal v úvahu, že vymáhanou částku uhradila dobrovolně, byť po nařízení exekuce, tedy bez přímé účasti exekutora. Jeho postup tak byl v rozporu s ustanovením , o odměně a náhradách soudního exekutora, ve znění pozdějších předpisů.

Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny všechny formální předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti podle , 2 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále " "), a dospěl k závěru, že tomu tak není, neboť ústavní stížnost je zjevně podána opožděně.

Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně ústavně zaručeného práva poskytuje ( ). Takovýmto rozhodnutím je ve věci stěžovatelky shora označené usnesení Okresního soudu v Táboře ze dne 30. 9. 2009, čj. - 23, které jí bylo, jak Ústavní soud ověřil ze spisu sp. zn. téhož soudu, doručeno dne 16. října 2009. Lhůta k podání ústavní stížnosti ( ) počala plynout dnem následujícím, tj. od 17. října 2009 a skončila ve středu dne 15. prosince 2009. Pokud byla ústavní stížnost podána k poštovní přepravě až 15. února 2010, je zřejmé, že zákonem stanovená lhůta nebyla zachována a že ústavní stížnost je proto opožděná.

Ze shora uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost podle ustanovení odmítnout soudcem zpravodajem, aniž by se Ústavní soud mohl zabývat meritem věci a vyjadřovat se k odůvodněnosti ústavní stížnosti.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. dubna 2010

František Duchoň, v. r.

soudce Ústavního soudu