Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 614/10

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Ivany Janů a Františka Duchoně (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele B. T., zastoupeného Mgr. Josefem Blažkem, advokátem se sídlem Bruntál, Žižkovo nám. 2, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 7. 2009, čj. 28 AZ 9/2009 - 19, a rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2010, čj. - 42, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Včasnou ústavní stížností, splňující i ostatní formální náležitosti stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále " "), stěžovatel navrhl zrušení shora uvedených rozhodnutí, kterými mělo být porušeno jeho právo na tlumočníka podle d.

II.

Z ústavní stížnosti a z přiložených rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že stěžovatel podal dne 21. 11. 2008 žádost o udělení mezinárodní ochrany z důvodu válečného konfliktu v zemi jeho původu - Gruzii. Rozhodnutím Ministerstva vnitra ze dne 30. 3. 2009, čj. OAM-823/VL-07-K02-2008, byla jeho žádost zamítnuta. Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel žalobu, kterou Krajský soud v Hradci Králové shora označeným rozsudkem zamítl. Kasační stížnost stěžovatele Nejvyšší správní soud zamítl rozsudkem ze dne 29. 1. 2010, čj. - 42.

Podstatou ústavní stížnosti je tvrzení stěžovatele, že mu v řízení před krajským a Nejvyšším správním soudem nebyl ustanoven tlumočník, ačkoli mu měl být ustaven. Stěžovatel polemizuje se závěry Nejvyššího správního soudu ohledně výkladu y a jeho aplikaci na dané řízení.

III.

Ústavní soud v prvé řadě zdůrazňuje, že není součástí soustavy obecných soudů a zpravidla mu proto nepřísluší přezkoumávat zákonnost jejich rozhodnutí. Pouze bylo-li by takovým rozhodnutím neoprávněně zasaženo do ústavně zaručených práv stěžovatele, byl by Ústavní soud povolán k jeho ochraně zasáhnout.

Po prostudování připojených soudních rozhodnutí a po seznámení se s argumenty v ústavní stížnosti uplatněnými, dospěl Ústavní soud k závěru, že je zjevně neopodstatněná. Krajský soud se ve svém rozsudku podrobně zabýval jednotlivými argumenty stěžovatele v souvislosti s jeho žádostí o udělení mezinárodní ochrany, která byla odmítnuta Ministerstvem vnitra ČR. Své rozhodnutí řádně zdůvodnil. Ostatně stěžovatel důvody, jež vedly tento soud k napadenému rozhodnutí, v ústavní stížnosti nijak nezpochybnil. Nejvyšší správní soud se pak detailně zabýval námitkou stěžovatele ohledně neustanovení tlumočníka. S odkazem na zásady vyplývající z právní úpravy a judikatury velmi podrobně objasnil, jaké důvody jej vedly k závěru, že v případě stěžovatele se neobjevily konkrétní skutečnosti, které by nasvědčovaly potřebě ustanovit mu tlumočníka.

Ústavní stížnost ve své podstatě představuje pouhou polemiku stěžovatele s právními závěry Nejvyššího správního soudu. Argumentaci tohoto soudu tak, jak je podrobně popsána v odůvodnění napadeného rozsudku, považuje Ústavní soud za ústavně konformní a srozumitelnou, jeho úvahy jsou přiměřené a nijak extrémní. Ústavní stížností napadená rozhodnutí jsou výrazem nezávislého soudního rozhodování, které nevybočilo z mezí ústavnosti. Ústavní soud proto v dalším jen odkazuje na odůvodnění napadených rozhodnutí.

S ohledem na výše uvedené Ústavní soud podanou ústavní stížnost odmítl bez přítomnosti účastníků mimo ústní jednání, podle ustanovení , jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. dubna 2010

Vojen Güttler, v. r.

předseda I. senátu Ústavního soudu