Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 760/10

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Muchou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. I. H., zastoupeného Mgr. Petrem Šmídkem, advokátem v Liberci, Jestřabí 974, proti rozsudku Okresního soudu v Semilech ze dne 21. 10. 2008 č. j. -58 a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. 4. 2009 č. j. -87, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností stěžovatel navrhuje zrušení shora označených soudních rozhodnutí s tím, že jimi bylo porušeno jeho ústavně zaručené základní právo na spravedlivý proces. K porušení tohoto práva mělo dojít vydáním nepředvídatelných rozhodnutí a narušením rovnosti stran během řízení.

Jak Ústavní soud z ústavní stížnosti a jejích příloh zjistil, napadeným rozsudkem Okresního soudu v Semilech byla stěžovateli (v řízení před obecnými soudy žalovanému) uložena povinnost zaplatit žalobci do konkursní podstaty úpadce P. V. částku 824.409,30 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobce je oprávněn se domáhat plnění nejvýše do částky 2.861.540,- Kč. Krajský soud v Hradci Králové k odvolání stěžovatele rozsudek soudu prvního stupně svým (shora označeným) rozsudkem potvrdil. Rozsudek odvolacího soudu napadl stěžovatel dovoláním, které však Nejvyšší soud usnesením ze dne 24. 11. 2009 č. j. Cdo 3924/2009-102 podle a (dále jen "OSŘ") odmítl.

Ústavní soud se nejdříve zabýval otázkou, zda jsou naplněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti [ , 2 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ")], a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Dle ustanovení lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Podle ustanovení , byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.

Stěžovatel, jak patrno z ústavní stížnosti, odvozuje počátek běhu lhůty pro její podání ode dne doručení shora zmíněného usnesení Nejvyššího soudu, kterým bylo odmítnuto jeho dovolání proti výše označenému rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové poté, co nebylo shledáno přípustným ve smyslu . Nejvyšší soud vycházel z toho, že stěžovatel nepředložil dovolacímu soudu žádné otázky, z nichž by bylo možno usuzovat na zásadní právní význam napadeného rozhodnutí. Stěžovatel přitom předmětné usnesení Nejvyššího soudu v ústavní stížnosti fakticky nenapadá a jeho zrušení se nedomáhá.

Vzhledem k tomu, že stěžovatelem podané dovolání bylo odmítnuto pro nepřípustnost, nelze je považovat za poslední procesní prostředek ve smyslu . Nelze je ale považovat ani za mimořádný opravný prostředek ve smyslu , neboť předpokladem toho, aby se dovolací soud vůbec mohl zabývat otázkou, zda napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, je to, že dovolatel uplatní adekvátní dovolací důvod; pokud se tak nestane, jako je tomu v nyní posuzované věci, pak dovolací soud žádný prostor pro uvážení, zda dovolání jako nepřípustné odmítne, či nikoliv, nemá.

Z toho plyne, že v daném případě za "poslední procesní prostředek" nutno považovat (již) odvolání, přičemž od doručení rozhodnutí o něm počíná běh šedesátidenní lhůty k podání ústavní stížnosti ( ). Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o odvolání (tj. shora označený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové) bylo stěžovateli doručeno již v první polovině roku 2009 a ústavní stížnost byla doručena Ústavnímu soudu dne 16. 3. 2010, je evidentní, že jde o návrh podaný opožděně.

Z tohoto důvodu Ústavní soud ústavní stížnost soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. dubna 2010

Jiří Mucha

soudce Ústavního soudu