Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 929/10

Ústavní soud rozhodl dne 15. dubna 2010 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu A) L. S. a B) Ing. V. S., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. prosince 2009 č. j. -40 a proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. září 2009 č. j. -31, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

V návrhu, doručeném Ústavnímu soudu dne 30. 3. 2010, napadli navrhovatelé obě v záhlaví usnesení označená rozhodnutí, kterými bylo rozhodnuto, že navrhovatelům (v dřívějším řízení v procesním postavení žalobců) se nepřiznává osvobození od soudních poplatků v řízení o určení pohledávky ve výši 32 931,- Kč. Spolu s návrhem na jejich zrušení navrhovatelé žádají, aby Ústavní soud přerušil řízení o ústavní stížnosti "do doby pravomocného rozhodnutí o jejich odvolání proti usnesení nalézacího soudu ze dne 19. 2. 2010 č. j. -49".

Přípisem ze dne 6. 4. 2010 sdělili navrhovatelé Ústavnímu soudu, že se jim nepodařilo zajistit zastoupení advokátem v řízení o předmětném návrhu a zdůrazňují, že považují ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ") "za neústavní a diskriminační".

Z provedeného lustra Ústavní soud zjistil, že se navrhovatelé, ať již jednotlivě či společně, neobracejí na Ústavní soud poprvé, neboť od března 2002 do doby přijetí tohoto návrhu obdržel Ústavní soud celkem 22 jejich podání. I když předmětný návrh nesplňuje předpoklady a podmínky stanovené , nevyzýval soudce zpravodaj navrhovatele k odstranění vad návrhu. Vyšel totiž ze zjištění, že z množství jejich předcházejících návrhů (např.

,

či

) je jim velmi dobře známo, jaké náležitosti musí ústavní stížnost, jako řádný návrh na zahájení řízení, splňovat. Povinnost fyzických i právnických osob být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem na základě speciální plné moci je tedy navrhovatelům dostatečně známa a nic jim proto nebránilo v tom, aby si zastoupení advokátem včas a řádně zajistili.

Ústavní soud i v předmětné věci vychází ze závěru, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení navrhovatelům dostávalo vždy v každém individuálním případě, jestliže se tak stalo v jejich případech předcházejících. Lze totiž předpokládat, že takto již dříve poskytnuté informace zanechaly v navrhovatelích nevyhnutelné poznání, že na Ústavní soud se s ústavní stížností nelze obracet jinak, než v zastoupení advokátem. Za této situace by bylo další poučování navrhovatelů o jejich stejných povinnostech jednáním ryze formalistickým a neefektivním.

Z výše uvedených důvodů proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítl podle ustanovení .

Nad rámec výše uvedeného odůvodnění Ústavní soud poznamenává, že k přerušení řízení o ústavní stížnosti by i v případě splnění všech předpokladů a podmínek pro její meritorní projednání nebyl důvod, neboť rozhodnutí odvolacího soudu mohou navrhovatelé při splnění všech podmínek stanovených napadnout samostatnou ústavní stížností.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. dubna 2010

Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj