Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 520/10

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou o ústavní stížnosti stěžovatele V. Š., proti rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 7. 12. 2009, č. j. -154, 19 P a , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti se stěžovatel "pro porušení práva ... na nestranného soudce" a "rovnosti zúčastněných stran" domáhá projednání "oprávněnosti jeho žádosti o výměnu soudkyně a sdělení, jakým způsobem se může ... domáhat toho, aby jeho případ řešil nestranný soudce".

Z vyžádaného spisu Okresního soudu v Chebu sp. zn. se podává, že Okresní soud v Chebu rozsudkem ze dne 7. 12. 2009, č. j. -154, 19P a , rozhodl o návrhu matky tehdy nezletilé K. Š. tak, že výživné pro dříve nezletilou stanovené stěžovateli naposledy rozsudkem tohoto soudu ze dne 17. 5. 2007, č. j. -25, v částce 3 000 Kč měsíčně, se ode dne 1. 1. 2008 zvyšuje na částku 6 000 Kč měsíčně. V průběhu stěžovatel uplatnil i námitku podjatosti soudkyně Mgr. Marije Dryeové, jež byla soudem posouzena jako opožděná ( ).

Ústavní stížnost představuje procesní prostředek určený k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod [ písm. d) y]; k tomu, aby však byla způsobilá věcného projednání, je zapotřebí splnit formální i obsahové podmínky, jež jsou zakotveny především v ustanovení a násl. .

Podle soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne mimo jiné tehdy, jde-li o návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.

Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení. Procesními prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje, se ve smyslu citovaného zákona rozumí řádné opravné prostředky, mimořádné opravné prostředky (s výjimkou výše uvedenou a návrhu na obnovu řízení) a jiné procesní prostředky k ochraně práva, s jejichž uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Ústavní stížnost tudíž vychází z tzv. principu subsidiarity, tj. je nástrojem ochrany základních práv, jenž nastupuje až po vyčerpání všech dostupných efektivních prostředků k ochraně práva, uplatnitelných v systému orgánů veřejné moci, pojímaného též z hlediska jejich instanční hierarchie. Je tomu tak proto, že především obecné soudy jsou povolány k ochraně práv fyzických a právnických osob, a teprve, není-li zjednána náprava v rámci režimu obecného soudnictví, může se uplatnit ochrana poskytovaná přezkumem Ústavního soudu, v rozsahu omezeném, jak bylo výše řečeno, jen na hlediska ústavnosti.

Podle může účastník napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni, pokud to zákon nevylučuje.

V posuzované věci je zjevné, že odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně bylo přípustné, a je proto tím procesním prostředkem, který před podáním ústavní stížnosti v této věci "vyčerpán" být musí. To však stěžovatel prokazatelně neučinil, ačkoli námitka nedostatečně zjištěného skutkového stavu a "neobjektivity" rozhodujícího soudce, kterou v ústavní stížnosti uplatnil, byla zde evidentně použitelná.

Platí tudíž, že byla-li otevřena možnost užití procesního "opravného" prostředku podle a násl. , aniž tak stěžovatel učinil a nevyčerpal tím všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, nastupují důsledky, jež předjímá výše citované ustanovení , a ústavní stížnost je nepřípustná.

Za těchto okolností Ústavní soud nevyvozoval žádné důsledky z nedostatku povinného zastoupení stěžovatele, neboť ani jeho odstranění by se právě dovozených závěrů nemohlo jakkoliv dotknout.

Proto ústavní stížnost, nepřípustnou ve smyslu , Ústavní soud soudcem zpravodajem podle téhož zákona odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. dubna 2010

Vladimír Kůrka v. r.

soudce zpravodaj