Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 696/10

Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatelky I. J., o ústavní stížnosti proti usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 29. 4. 2009 č. j. -4 a exekučnímu příkazu ze dne 22. 5. 2009 č. j. Ex 653/09-4, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 10. 3. 2010 prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech, který podání stěžovatelky obdržel dne 20. 1. 2010, se stěžovatelka jako povinná domáhala přezkoumání probíhající exekuce prodejem nemovitosti. Namítala, že se snažila podat návrh na splátkování zaplacení exekučního titulu, kterému však nebylo vyhověno, a bylo rozhodnuto o provedení prodeje nemovitosti. Stěžovatelka je samoživitelkou na mateřské dovolené, nemá se kam přestěhovat a jak uvedla, nemůže dopustit, aby žila s dcerou bez střechy nad hlavou.

Dříve, než Ústavní soud přistoupí k projednání a rozhodnutí věci samé, je povinen přezkoumat, zda pro podání ústavní stížnosti byly splněny všechny formální náležitosti stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o "Ústavním soudu").

Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost, a dospěl k závěru, že návrh byl podán zjevně po lhůtě k tomu zákonem určené.

Podle lze podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Procesním prostředkem, který by stěžovatel musel vyčerpat předtím, než se na Ústavní soud obrátí s ústavní stížností, není podle mimořádný opravný prostředek uvedený v téhož zákona.

Soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li podán po lhůtě stanovené pro jeho podání [ a odst. 3, ].

Ústavní soud zjistil, že po vydání rozhodnutí o provedení exekuce stěžovatelka již žádný opravný prostředek nepodala. V dané věci však ani nebylo nutno problematiku přípustnosti či nepřípustnosti podané ústavní stížnosti řešit. Předložila-li stěžovatelka ústavní stížnost po uplynutí více než půl roku od vydání napadených rozhodnutí, přestože právě ve vydání těchto aktů spatřovala porušení svých lidských práv, bylo vzhledem k výše uvedenému evidentní, že tak učinila dlouho po 60denní lhůtě stanovené .

Nad rámec výše uvedeného je třeba uvést, že podání ústavní stížnosti jinému soudu než Ústavnímu soudu nemá za následek zahájení řízení před Ústavním soudem (srov. ustanovení a ). Zatímco v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení je podáním návrhu kterémukoli soudu zásadně zachována lhůta, přičemž další postup je dán možností vyslovení místní či věcné nepříslušnosti a postoupením věci, Ústavní soud není součástí systému obecných soudů; jeho posláním je kontrola ústavnosti a řízení před ním je řízením odděleným od řízení před obecnými soudy. Proto zachování lhůty dle je dáno pouze podáním ústavní stížnosti Ústavnímu soudu a nikoli jinému státnímu orgánu.

Z výše uvedených důvodů nezbylo Ústavnímu soudu, než ústavní stížnost odmítnout podle ust. jako návrh podaný po lhůtě k tomu určené.

Vzhledem k důvodu odmítnutí návrhu považoval Ústavní soud za nadbytečné a neefektivní činit kroky k odstranění vady ústavní stížnosti - absence obligatorního zastoupení advokátem.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. března 2010

Stanislav Balík

soudce zpravodaj