Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 588/10

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 16. března 2010 v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatelky J. S., zastoupené JUDr. Janou Kutmonovou, advokátkou se sídlem Vysočanská 548, 190 00 Praha 9, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. prosince 2009 č. j. -287, rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích ze dne 22. října 2008 č. j. -211 a rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Pardubicích ze dne 28. února 2006 sp. zn. ZKI PU-O-15/64/2006, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností stěžovatelka napadla v záhlaví uvedená rozhodnutí orgánů veřejné moci s tvrzením, že se jimi cítí být dotčena ve svých ústavně zaručených základních právech, plynoucích z , a d.

Ve velmi podrobně rozvedeném návrhu zrekapitulovala řízení před označenými orgány, rozhodujícími o opravě chyby v katastrálním operátu [ , o katastru nemovitostí České republiky (katastrálního zákona)], detailně popsala vady, která v jejich postupu spatřuje, a domáhala se, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Dle přesvědčení Ústavního soudu Nejvyšší správní soud v dostatečném rozsahu, logickým, přesvědčivým a přezkoumatelným, tj. ústavně souladným způsobem, vyložil důvody, které vedly k závěrům v záležitosti stěžovatelky stran duplicitního zápisu vlastnického práva přijatým. Provedl i dílčí korekci, resp. precizaci odůvodnění rozhodnutí vydání jeho rozsudku předcházejících.

Interpretace relevantních ustanovení jím provedená není výrazem svévole, je interpretací nestojící v rozporu s obsahem jak právní praxí, tak i doktrínou obecně akceptovaných výkladových metod (srov. kupř. nálezy

sp. zn.

,

,

), přičemž ani není v daném případě projevem zjevného a neodůvodněného vybočení ze standardů výkladu, jenž je v soudní praxi respektován (srov. nález

sp. zn.

); naopak na tento výklad v judikatuře Nejvyšší správní soud i konkrétně příkladmo poukázal. Adekvátně reagoval na námitky stěžovatelky, opětovně vyřčené i v ústavní stížnosti, pročež postačí na obsah odůvodnění napadeného rozsudku, jako ústavně souladný výraz nezávislého soudního rozhodování ve smyslu y ČR, odkázat.

Stěžovatelka rovněž bez jakékoliv další konkretizace uvedla, že "není ničím novým", tedy nebylo novotou v řízení před Nejvyšším správním soudem ( ) její tvrzení, že došlo "za doby totality k neoprávněnému zabrání předmětné parcely bez právního důvodu ve smyslu ", a "že také nemohla parcela přejít z majetku České republiky do vlastnictví obce podle , protože parcelu užívá SBD". V tomto ohledu Ústavní soud poznamenává, že nedostála břemenu tvrzení v řízení před Ústavním soudem z pohledu bližší specifikace předmětného tvrzení (srov. nálezy

sp. zn.

per analogiam,

sp. zn.

,

).

V důsledku uvedeného, vycházeje stejně jako ve věci rozhodující orgány veřejné moci z podstaty a povahy vedeného řízení, v němž dochází ke zkoumání jiných relevantních otázek, než při rozhodování o určení vlastnického práva v občanském soudním řízení, Ústavní soud návrh stěžovatelky mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. března 2010

Michaela Židlická

předsedkyně senátu Ústavního soudu