Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2074/09

Ústavní soud rozhodl dne 1. března 2010 v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické o ústavní stížnosti společnosti PROSPER TRADING, a. s., se sídlem Umělecká 305/ 1, 702 00 Ostrava - Moravská Ostrava, zastoupené Mgr. Michalem Vojáčkem, advokátem, AK se sídlem Americká 17, 120 00 Praha 2, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. 4. 2009 č. j. -36 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka se ve své ústavní stížnosti domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení obecného soudu s tím, že jím bylo porušeno její právo na soudní ochranu zakotvené v článku 36 odst. 1d.

Návrhem podaným u Krajského soudu v Ostravě žádala stěžovatelka vydání opravného usnesení ke směnečnému platebnímu rozkazu vydanému tímto soudem dne 27. 6. 2008 č. j. -18, jímž bylo žalovanému G. M., bytem D. D., uloženo zaplatit stěžovatelce ve výroku specifikovanou částku. Stěžovatelka uvedla, že skutečné křestní jméno žalovaného je G. a nikoli G., což bylo zjištěno teprve v průběhu exekuce exekutorem, který ji vyzval k podání tohoto návrhu. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 13. 3. 2009 č. j. -28 návrh zamítl. Vysvětlil, že opravné usnesení dle ustanovení slouží k opravě chyb, ke kterým došlo při vyhlášení nebo písemném vyhotovení rozhodnutí soudem, a nikoli pochybení, která vznikla již při vyplňování směnky a následném vyhotovení žaloby. Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 30. 4. 2009 č. j. -36 usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Stěžovatelka namítá, že její pravomocně přiznané právo je kvůli nesprávnému označení žalovaného nevymahatelné, a to i proto, že o identitě žalovaného není pochyb, v důsledku čehož nemůže pro překážku věci rozsouzené podat ve věci žalobu podruhé. Nesprávné označení žalovaného je třeba v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. napravit opravným usnesením dle ustanovení , neboť v opačném případě by se věc stala neřešitelnou a vykazovala by znaky přepjatého formalismu.

Dříve, než může Ústavní soud přikročit k přezkumu opodstatněnosti či důvodnosti ústavní stížnosti, je povinen zkoumat splnění podmínek její projednatelnosti. V dané věci zjistil Ústavní soud, že formálně bezvadnou a přípustnou ústavní stížnost předložila včas k podání ústavní stížnosti oprávněná a advokátem zastoupená stěžovatelka; současně jde o návrh, k jehož projednání je Ústavní soud příslušný. Po zvážení okolností předložené věci dospěl však Ústavní soud k závěru, že podaná ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud pravidelně připomíná, že jakožto soudní orgán ochrany ústavnosti (y) stojí mimo soustavu obecných soudů (y), není "superrevizní" instancí v systému všeobecného soudnictví a jeho úkolem není přezkum zákonnosti (či věcné správnosti) vydaných rozhodnutí. Jeho pravomoc je založena výlučně k přezkumu z hlediska dodržení ústavněprávních principů, tj. zda v řízení (rozhodnutím v něm vydaným) nebyly dotčeny předpisy ústavního pořádku chráněná práva nebo svobody jeho účastníka, zda řízení bylo vedeno v souladu s ústavními principy a zda lze řízení jako celek pokládat za spravedlivé.

Výklad ustanovení podaný obecnými soudy odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení sp. zn. , Sb. NS, sv. 4/98, s. 205) i soudu Ústavního (srov. usnesení

sp. zn.

a

, dostupná http://nalus.usoud.cz), tedy nelze mít za to, že by se jednalo o interpretaci překvapivou, odporující ustálenému nazírání na tento právní institut či jinak zasahující do ústavně zaručených práv stěžovatelky. Závěry vyslovené v rozhodnutí , na které stěžovatelka odkazuje, na její věc aplikovatelné nejsou, neboť tam zjevná nesprávnost spočívala v tom, že označení žalované v záhlaví se lišilo od označení ve výroku rozhodnutí a nebylo proto jasno, komu byla tímto rozhodnutím uložena povinnost.

Přesto však stěžovatelčiny obavy stran vykonatelnosti směnečného platebního rozkazu nejsou důvodné, neboť vady v označení účastníků řízení v exekučním titulu nejsou na újmu jeho vykonatelnosti, je-li možné z něj bez pochybností dovodit, komu bylo přiznáno právo nebo uložena povinnost (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , Sb. NS, sv. 4/2002, s. 236, a sp. zn. , dostupné na http://nsoud.cz). Nesrovnalost spočívající v přebytečnosti jedné hlásky v křestním jménu žalovaného nemá za následek nedostatečnou identifikovatelnost či zaměnitelnost žalovaného s jinou osobou, a proto může být v exekučním řízení pokračováno bez nutnosti jakékoli ingerence soudu za účelem opravy jména povinného.

Vzhledem k tomu, že Ústavní soud neshledal porušení stěžovatelčiných ústavně zaručených práv, podanou ústavní stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou dle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 1. března 2010

Miloslav Výborný, v. r.

předseda senátu Ústavního soudu