Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 288/10

Ústavní soud rozhodl dne 10. března 2010 v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudkyň Vlasty Formánkové a soudce Jana Musila ve věci ústavní stížnosti J. K., zastoupeného JUDr. Koljou Kubíčkem, advokátem, AK se sídlem v Praze 4 - Modřany, Urbánkova 3360, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 10. 2009 čj. -68, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2009 čj. -33, rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 14. 11. 2007 čj. 16/86346/2007/1560 a rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 27. 8. 2007 čj. MHMP 359359/2007/DOP-T/Do/Taxi, spojené s návrhem na zrušení části I., oddílu B., položky číslo 4. Výměru MF č. 1/2010 ze dne 8. prosince 2009, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, a Nařízení hl. m. Prahy č. 20/2006, o maximálních cenách osobní taxislužby, takto:

Ústavní stížnost a s ní spojený návrh na zrušení části I., oddílu B., položky číslo 4. Výměru MF č. 1/2010 ze dne 8. prosince 2009, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, a Nařízení hl. m. Prahy č. 20/2006, o maximálních cenách osobní taxislužby, se odmítají.

Odůvodnění:

Včas podanou jakož i z pohledu ostatních zákonných náležitostí formálně bezvadnou ústavní stížností stěžovatel napadl v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů a orgánů veřejné správy s tvrzením, že jimi došlo k porušení jeho základních práv a svobod zaručených v y ČR, , , , , d a Protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.

Stěžovatel s ústavní stížností spojil návrh na úplné, resp. částečné, zrušení v záhlaví uvedených právních předpisů.

Po stručné rekapitulaci dosavadního průběhu správního řízení ve věci uložení pokuty ve výši 400 000,- Kč podle ustanovení , o cenách, v platném znění, za nesplnění povinnosti v označování zboží cenami podle citovaného zákona, stěžovatel uvedl své námitky k právnímu posouzení věci správními orgány a správními soudy a proti výši vyměřené pokuty; odůvodnil též svůj návrh na zrušení právních předpisů.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným.

Ústavní soud konstatuje, že napadená rozhodnutí orgánů veřejné moci jsou v dostatečném rozsahu a přezkoumatelným způsobem odůvodněna a nepřípustné ústavněprávní konsekvence, jež stěžovatel vyvozuje, dle přesvědčení Ústavního soudu nezakládají. Z toho důvodu postačí na obsah jejich odůvodnění coby ústavně souladný výraz nezávislého soudního, resp. správního, rozhodování nevykazující prvky svévole odkázat ( y ČR). Zvláště zevrubné odůvodnění napadeného rozsudku Nejvyššího správního soudu dostačujícím způsobem reaguje na všechny výhrady stěžovatelem předestřené. Opakovat to, co již správně bylo tímto rozsudkem řečeno, považoval by Ústavní soud za formalistické.

Zjevně neopodstatněným Ústavní soud shledal i tvrzení stěžovatele o neústavnosti ke zrušení navrhovaných právních předpisů, resp. jejich části; s námitkami stěžovatele uvedenými v ústavní stížnosti se dostatečně vypořádaly již správní soudy, včetně poukazů na judikaturu Ústavního soudu k právní regulaci podnikání v oblasti taxislužby; Ústavní soud nemá potřebu k odůvodnění jejich rozhodnutí cokoliv dodávat.

Z výše vyložených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost odmítl podle ustanovení a návrh s ní spojený podle ustanovení z důvodu ustanovení .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. března 2010

Miloslav Výborný, v. r.

předseda senátu Ústavního soudu