Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3350/09

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Jana Musila ve věci ústavní stížnosti J. N., právně zastoupeného advokátem Mgr. Tomášem Gureckým, Josefa Skupy 1639/21, Ostrava, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2009 sp. zn. , rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 12. 2006 sp. zn. a rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 25. 5. 2006 sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavnímu soudu byl dne 28. 12. 2009 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí obecných soudů.

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví .

II.

Stěžovatel uzavřel dne 21. 3. 2000 s vedlejší účastnicí smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu bylo poskytnuto 30.000,- Kč s tím, že na základě úvěrové smlouvy ze dne 7. 6. 2001 mu bylo poskytnuto 100.000,- Kč. Vzhledem k tomu, že stěžovatel půjčky nesplácel, 6. 5. 2002 mu vedlejší účastnice oznámila, že z důvodu porušování smluvních podmínek prohlašuje poskytnuté úvěry za splatné. Stěžovatel úvěry nesplatil.

Poté, co proběhlo v dané věci řízení před obecnými soudy, si podal stěžovatel předmětnou ústavní stížnost, v níž tvrdí nesrovnalosti při splácení dluhu. Dále napadá tu skutečnost, že vedlejší účastnice nemůže učinit celý úvěr splatným ke dni 6. 5. 2002 a oznámit to stěžovateli dopisem z téhož dne - úvěr se může stát splatný teprve okamžikem doručení dopisu dlužníkovi. Nesrovnalosti pak spatřuje stěžovatel v celé řadě všeobecných smluvních podmínek. Na závěr stížnosti poukazuje stěžovatel na svůj zdravotní a sociální stav.

III.

Ústavní soud přezkoumal napadená rozhodnutí orgánů státní moci z pohledu tvrzeného porušení ústavně zaručených práv a dospěl k závěru, že ústavní stížnost není opodstatněná.

Ústavní soud v prvé řadě zdůrazňuje, že není součástí soustavy obecných soudů a zpravidla mu proto nepřísluší přezkoumávat zákonnost jejich rozhodnutí. Pouze bylo- -li takovým rozhodnutím neoprávněně zasaženo do ústavně zaručených práv stěžovatele, je Ústavní soud povolán k jeho ochraně zasáhnout. Existenci takového zásahu však Ústavní soud neshledal.

Podle ustálené judikatury Ústavního soudu by k porušení základního práva na spravedlivý proces došlo tehdy, pokud by byla komukoli v rozporu s ním upřena možnost domáhat se svého práva u nezávislého a nestranného soudu, popř. pokud by soud odmítl jednat a rozhodovat o podaném návrhu, event. pokud by zůstal v řízení bez zákonného důvodu nečinný (srov.

, Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - sv. 1, C. H. Beck 1994, str. 273). Nic takového však Ústavní soud z vyžádaného soudního spisu nezjistil.

Z ústavněprávního hlediska je podstatnou především ta skutečnost, že se soudy předmětným případem zabývaly, zhodnotily skutkový stav věci a závěry, k nimž dospěly, řádně odůvodnily.

S ohledem na výše uvedené Ústavní soud konstatuje, že neshledal existenci zásahu do ústavně zaručených práv stěžovatele, proto mu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout jako návrh zjevně neopodstatněný podle .

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. února 2010

Michaela Židlická, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu