Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 194/10

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou o ústavní stížnosti stěžovatelky M. P., zastoupené Mgr. Janem Mrázkem, advokátem se sídlem Praha 3, Žerotínova 37, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 26. února 2002 sp. zn. a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 28. ledna 2002 sp. zn. , spojené s návrhem na odklad vykonatelnosti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 26. února 2002 sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka se ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 22. ledna 2010, domáhala podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že napadenými rozhodnutími bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo na soudní ochranu zakotvené v a d. Svoji ústavní stížnost spojila stěžovatelka s návrhem na odklad vykonatelnosti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 26. února 2002 sp. zn. podle ustanovení .

Z obsahu ústavní stížnosti se zjišťuje, že napadeným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 28. ledna 2002 sp. zn. byl stěžovatelce ustanoven podle opatrovník a rozsudkem téhož soudu ze dne 26. února 2002 sp. zn. byla stěžovatelce uložena povinnost zaplatit žalobci (Dopravnímu podniku hl. m. Prahy, a. s.) částku 808,- Kč a náklady řízení v částce 3 825,- Kč z titulu jízdného a přirážky k němu, neboť cestovala ve veřejném dopravním prostředku provozovaném žalobcem a na výzvu kontrolního orgánu se neprokázala platnou jízdenkou. O vydaných rozhodnutích obvodního soudu se stěžovatelka dozvěděla až v rámci nařízené exekuce dne 12. ledna 2010.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítala, že jí nikdy nebyla doručena žaloba, předvolání k jednání ani předmětný rozsudek. Stěžovatelka přisvědčila, že se v době doručování nezdržovala v místě svého trvalého pobytu, avšak tato skutečnost ještě není podkladem pro závěr, že je neznámého pobytu. Soud podle názoru stěžovatelky provedl pouze formální šetření a ustanovení opatrovníka se jeví jako takové, které mělo pouze urychlit soudní řízení. Stěžovatelka má proto za to, že jí byla nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem a vyčerpat veškeré procesní postupy dané zákonem, zejména uplatnit náležitou procesní obranu proti podané žalobě.

Předtím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, zkoumá Ústavní soud, zda návrh obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou splněny podmínky jeho projednání stanovené , a to včetně podmínky ustanovení zákona, která vyžaduje před podáním ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva stěžovatele poskytuje ( ); těmi jsou i opravné prostředky mimořádné, s výjimkou návrhu na obnovu řízení (srov. téhož předpisu).

Ústavní stížnost se vyznačuje tím, že je ke standardním procesním institutům prostředkem subsidiárním; je tomu tak proto, že především obecné soudy jsou povolány k ochraně práv fyzických a právnických osob, a teprve, není-li zjednána náprava v rámci režimu obecného soudnictví, může se uplatnit ochrana poskytovaná přezkumem Ústavního soudu, v rozsahu omezeném na hlediska ústavnosti.

, kterým se mění , jenž nabyl účinnosti dnem 1. července 2009, bylo jeho ustanovení doplněno o písm. h), podle něhož může účastník řízení žalobou pro zmatečnost napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže mu "byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady".

Podle z důvodu zmatečnosti uvedeného v lze žalobu podat ve lhůtě 3 měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, dozvěděl o napadeném rozhodnutí. Tím se stala zjevně nepoužitelnou judikatura Ústavního soudu, na niž se stěžovatelka v obecné rovině v ústavní stížnosti odvolávala (srov. kupříkladu usnesení ze dne 27. 6. 2007

sp. zn.

).

Stěžovatelka, aniž řízení o žalobě pro zmatečnost ve smyslu zahájila (opak se z ústavní stížnosti nepodává), tak může rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 vydaný dne 26. února 2002 napadnout tímto opravným prostředkem.

Proto dospěl Ústavní soud v posuzované věci k závěru, že ústavní stížnost je ve smyslu výše citovaného ustanovení nepřípustná a podle ustanovení téhož zákona ji soudkyní zpravodajkou odmítl.

K návrhu stěžovatelky na odklad vykonatelnosti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 Ústavní soud konstatuje, že užití tohoto institutu přichází v úvahu za situace, lze-li očekávat delší čas do vydání konečného rozhodnutí. V daném případě taková situace nenastala a návrh na odklad vykonatelnosti akcesoricky sdílí osud ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. února 2010

Vlasta Formánková v.r.

soudkyně zpravodajka