Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 135/10

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudců Vlasty Formánkové a Michaely Židlické ve věci ústavní stížnosti R. S., právně zastoupeného advokátkou JUDr. Jitkou Stanoevovou, Chládkova 3, Brno, proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 8. 10. 2009, sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavnímu soudu byl dne 18. 1. 2010 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaného rozsudku Městského soudu v Brně.

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví .

II.

Napadeným rozsudkem bylo rozhodnuto, že stěžovatel je povinen zaplatit vedlejšímu účastníkovi řízení částku 1.000,- Kč a na nákladech řízení 9.254,- Kč, a to z důvodu, že dne 24. 1. 2007 měl stěžovatel použít ke své přepravě vozidlo městské hromadné dopravy a na výzvu přepravcem určené osoby se neprokázal platným jízdním dokladem.

Stěžovatel poukazuje ve svém návrhu na skutečnost, že při předvolání k jednání byl vedlejší účastník poučen v tom smyslu, že pokud se nedostaví k jednání a ani včas nepožádá o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v jeho nepřítomnosti. Soud nerozhodl ve věci, i když se vedlejší účastník k jednání nedostavil a nepožádal o odročení. Žádné další důkazy nebyly navrhovány a stěžovatel navrhl zamítnutí žaloby. Jednání byla opakovaně soudem odročena a ve věci nebylo rozhodnuto s tím, aby se vedlejší účastník řízení seznámil s jednáním u soudu a jeho výsledky. Stejně tak není důvod zasílat vedlejšímu účastníkovi protokol z jednání, ze kterého se tento opakovaně omluvil, a to i když o zaslání protokolu nežádal. Městský soud tak vedl řízení tak, aby mohl vedlejšímu účastníkovi vyhovět, čímž porušil zásadu rovnosti účastníků řízení a věc tím nebyla projednána bez zbytečných průtahů. Soud odročoval jednání do doby, kdy se vedlejší účastník k jednání dostavil. Vedlejšímu účastníku řízení pak byl uplatněný nárok přiznán, i když nedoložil, že by mu byla tvrzená pohledávka postoupena. Soud vyšel ze zápisů o provedené přepravní kontrole, i když nebyl podepsán stěžovatelem, žádný výslech v tomto směru nebyl proveden a soud vycházel toliko z návrhů předložených vedlejším účastníkem, přičemž nepřihlédl k námitkám stěžovatele.

III.

Ústavní soud přezkoumal napadené rozhodnutí orgánů státní moci z pohledu tvrzeného porušení ústavně zaručených práv a dospěl k závěru, že ústavní stížnost není opodstatněná.

Ústavní soud ve své ustálené judikatuře již mnohokrát vymezil rozsah svých pravomocí ve vztahu k obecné pravomoci soudů a konstatoval, že je vždy nutno vycházet z teze, podle níž není Ústavní soud součástí obecné soudní soustavy a nepřísluší mu tedy vykonávat dohled či dozor nad rozhodovací činností obecných soudů a nelze jej tedy vnímat jako další odvolací orgán. Do pravomoci obecných soudů by byl Ústavní soud oprávněn zasáhnout jen v těch případech, kdyby jejich právní závěry byly v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními, což se však v předmětném případě nestalo.

Podle ustálené judikatury Ústavního soudu by k porušení základního práva na spravedlivý proces došlo tehdy, pokud by byla komukoli v rozporu s ním upřena možnost domáhat se svého práva u nezávislého a nestranného soudu, popř. pokud by soud odmítl jednat a rozhodovat o podaném návrhu, event. pokud by zůstal v řízení bez zákonného důvodu nečinný (srov.

, Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - sv. 1, C. H. Beck 1994, str. 273). Nic takového však Ústavní soud z vyžádaného soudního spisu nezjistil.

Z ústavněprávního hlediska je podstatnou především ta skutečnost, že se soud předmětným případem zabýval, zhodnotil skutkový stav věci a závěry, k nimž dospěl, řádně odůvodnil. Pozastavuje-li se stěžovatel nad postupem nalézacího soudu, který zaslal účastníkům řízení protokol z jednání ze dne 30. 6. 2009, nezbývá než konstatovat, že se skutečně nejedná o standardní postup a v podstatě není zřejmé, z jakého důvodu tak soud učinil. Nicméně z vyjádření, které žalobkyně na základě tohoto protokolu poslala, neplynou zjevně žádné skutečnosti, které by mohly ovlivnit výsledek soudního řízení.

S ohledem na výše uvedené Ústavní soud konstatuje, že neshledal existenci zásahu do ústavně zaručených práv stěžovatele, proto mu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout jako návrh zjevně neopodstatněný podle .

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. února 2010

Miloslav Výborný, v. r.

předseda senátu Ústavního soudu