Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2865/09

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 18. února 2010 v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Pavla Holländera a Michaely Židlické, ve věci navrhovatelů a) Ing. J. P. a b) L. K., zastoupených JUDr. Miroslavem Pavlasem, advokátem se sídlem Ostrava-Přívoz, Fügnerova 12, o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 9. 2009 č. j. -227, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatelé se domáhali zrušení výše označeného rozsudku, kterým odvolací soud potvrdil rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 7. 3. 2006 č. j. -70. Uvedli, že u jmenovaného soudu uplatnili nárok na doplatek náhrady vkladů, přičemž, dle jejich přesvědčení, na podkladě nesprávného právního posouzení věci, nesprávné aplikace a vyložení právní normy - , byla žaloba zamítnuta. Městský soud v Praze pak toto pochybení neodstranil, a proto se jeho rozhodnutím cítí dotčeni v právech, zakotvených v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, v d, jakož i v y. Dále poukázali na průběh odvolacího řízení, na složení senátu, jenž byl, dle jejich přesvědčení, v rozhodování o odvolání nesprávně obsazený, ačkoliv se opakovaně práva na zákonného soudce dovolávali. Vyslovili nesouhlas i s výrokem o nákladech řízení, které byli zavázáni zaplatit žalovanému, když v předmětné věci měl soud postupovat podle , a pokud jde o výši účtovaných nákladů žalovaným, pak tuto posuzovat podle a nálezu Ústavního soudu

sp. zn.

.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 9. 2009 sp. zn. zásah do práv, kterých se stěžovatelé v návrhu dovolávají, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud podle a přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 7. 3. 2006 č. j. -70, u kterého se domáhal žalobce a) zaplacení částky 46.432,- Kč a žalobkyně b) částky 46.452,- Kč, oba s 2,5% úroky z prodlení od 29. 9. 2003 do zaplacení a s poukazem na důkazy provedené a hodnocené soudem I. stupně, za použití a výkladu , a , ve znění , rozsudek, jímž byla žaloba ve věci samé zamítnuta, potvrdil, ve výroku o povinnosti žalobců uhradit žalované náklady řízení v nepatrné části změnil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. V obsáhlém odůvodnění se vypořádal se všemi námitkami žalobců (nyní stěžovatelů) a vyčerpávajícím způsobem vyložil, pro které skutečnosti při zkoumání opodstatněnosti uplatněných finančních částek - části vkladů (a příslušenství) uložených u Družstevní záložny, která nebyla schopna svým závazkům vůči vkladatelům dostát, postupoval soud I. stupně v souladu s příslušnými právními předpisy a zjištěným skutkovým stavem. Stejně tak se vypořádal s jejich výhradami, týkajícími se obsazení senátu 62 Co, jakož i s výhradami proti výroku o nákladech řízení. Na uvedené odůvodnění lze v dalším odkázat. Nutno pouze dodat, že v ústavní stížnosti proti výrokům o nákladech řízení poukaz na nález Ústavního soudu ve věci

sp. zn.

není opodstatněný, když v citovaném rozhodnutí šlo o posouzení nákladů řízení z hlediska jejich účelnosti (vynaložených na odměnu zastupujícího advokáta), a to u účastníka, kterým byl Český stát - Ministerstvo financí ČR, ve věci stěžovatelů však žalovaný Zajišťovací fond družstevních záložen takové postavení nemá.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. února 2010

Miloslav Výborný

předseda senátu Ústavního soudu