Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3046/09

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou o ústavní stížnosti stěžovatelky SPP Bohemia a.s., se sídlem v Praze 10, Vinohradská 1511/230, zastoupené JUDr. Pavlem Šafářem, advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Praze 1, Široká 36/5, směřující proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. -135 ze dne 2. září 2009 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním učiněným ve lhůtě a splňujícím i další podmínky podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatelka s odkazem na porušení jejích základních práv, a to zejména práva na spravedlivý proces, na zákonného soudce a na podnikání, vyplývajících z , a d domáhala zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí. Stěžovatelka dále navrhla, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost v záhlaví citovaného rozhodnutí a aby ústavní stížnost projednal ve smyslu ustanovení (a nepřípadně též ve smyslu ustanovení , který se však vztahuje pouze na řízení o souladu mezinárodní smlouvy podle a a y s ústavními zákony, nikoli na řízení o ústavní stížnosti) mimo jinak stanovené pořadí.

Z předložené ústavní stížnosti, z připojených příloh a ze spisů Městského soudu v Praze sp. zn. B 5638, sp. zn. a sp. zn. Ústavní soud zjistil následující skutečnosti.

Stěžovatelka je akciovou společností, jejímiž akcionáři jsou Slovenský plynárenský priemysel, a.s. (dále jen "SPP") a EUROPGAS, a.s. (dále jen "EUROPGAS"), přičemž každá vlastní 50 % akcií stěžovatelky.

Představenstvo stěžovatelky má podle platných stanov čtyři členy. Dne 6. října 2006 byli členy představenstva zvoleni p. K. K., p. F. K., p. R. J. Z. a p. G. F. R. První tři jmenovaní byli následně jako členové představenstva zapsáni do obchodního rejstříku. Návrh na zápis posledního jmenovaného jako člena představenstva do obchodního rejstříku byl usnesením Městského soudu č. j. F 36535/2007 ze dne 2. dubna 2007 zamítnut.

S ohledem na tuto skutečnost podala EUROPGAS dne 19. dubna 2007 návrh na jmenování p. Z. H. do funkce člena představenstva stěžovatelky. Tento návrh Městský soud v Praze usnesením č. j. -55 ze dne 24. května 2007 zamítl. K odvolání EUROPGAS Vrchní soud v Praze usnesením č. j. -104 ze dne 28. ledna 2008 usnesení Městského soudu v Praze č. j. -55 ze dne 24. května 2007 změnil tak, že p. Z. H. se do doby, než bude zvolen člen představenstva valnou hromadou stěžovatelky, jmenuje členem představenstva stěžovatelky.

Obdobně jako EUROPGAS podala SPP dne 23. května návrh na jmenování p. M. K. členem představenstva stěžovatelky. Tento návrh Městský soud v Praze usnesením č. j. -29 ze dne 30. května 2007 zamítl. K odvolání SPP Vrchní soud v Praze usnesením č. j. -110 ze dne 17. prosince 2008 usnesení Městského soudu v Praze č. j. -29 ze dne 30. května 2007 potvrdil. K dovolání SPP proti usnesení Vrchního soudu v Praze usnesením č. j. -110 ze dne 17. prosince 2008 Nejvyšší soud v záhlaví citovaným rozhodnutím usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. -110 ze dne 17. prosince 2008 a usnesení Městského soudu v Praze č. j. -29 ze dne 30. května 2007 zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dále Nejvyšší soud týmž rozhodnutím zrušil usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. -104 ze dne 28. ledna 2008 a usnesení Městského soudu v Praze č. j. -55 ze dne 24. května 2007. V odůvodnění v záhlaví citovaného rozhodnutí Nejvyšší soud mimo jiné stanovil, že v další fázi bude soud jednat o obou návrzích akcionářů ze dne 19. dubna 2007 a 23. května 2007 v jediném řízení.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti navrhla zrušení v záhlaví citovaného usnesení. Obsah ústavní stížnosti není třeba rekapitulovat, neboť pro vyložení důvodů vedoucích k přijatému rozhodnutí Ústavního soudu toto opakování nemá žádný význam.

Ústavní soud nejprve zkoumal přípustnost návrhu. K základním principům, ovládajícím řízení o ústavních stížnostech, patří princip subsidiarity. K tomuto principu se Ústavní soud podrobněji vyslovil mj. v nálezu

sp. zn.

(Ústavní soud ČR, Sbírka nálezů a usnesení, sv. 19, str. 79). Podle tohoto principu je podmínkou podání ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje (ustanovení ve spojení s ust. ).

Ústavní stížností napadené usnesení Nejvyššího soudu je sice pravomocné, ale není jím ještě pravomocně ukončeno řízení o sporu mezi žalobkyní a stěžovatelkou. Jak je zřejmé z výše uvedeného a též ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. , soudní řízení ve věcech vedených původně před Městským soudem v Praze pod sp. zn. a sp. zn. dále pokračuje. Z toho plyne, že stěžovatelka má možnost domáhat se ochrany všech svých práv v průběhu tohoto pokračujícího řízení, a uplatnit v něm všechny námitky, včetně eventuálních námitek proti pokračování v tomto řízení. Teprve v případě, pokud by - podle názoru stěžovatelky - konečné rozhodnutí ve věci narušilo její základní ústavně zaručená práva, mohla by se stěžovatelka domáhat nápravy prostřednictvím ústavní stížnosti.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost stěžovatelky mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení soudkyní zpravodajkou dle ustanovení jako návrh nepřípustný odmítnout.

K návrhu stěžovatelky na odklad vykonatelnosti ústavní stížností napadeného rozhodnutí podle ustanovení Ústavní soud konstatuje, že užití tohoto institutu přichází v úvahu za situace, lze-li očekávat delší čas do vydání konečného rozhodnutí. V daném případě taková situace nenastala a návrh na odklad vykonatelnosti sdílí osud ústavní stížnosti. Totéž pak platí o návrhu na projednání věci jako naléhavé podle ustanovení .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 1. února 2010

Vlasta Formánková v.r.

soudkyně zpravodajka