Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Pl.ÚS 45/05

Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké Jiřího Muchy, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného, Elišky Wagnerové a Michaely Židlické ve věci návrhu skupiny 43 poslanců Parlamentu České republiky, právně zastoupených Prof. JUDr. Alešem Gerlochem, CSc., advokátem se sídlem v Praze, Botičská 4, na zrušení ustanovení § 448 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení, takto:

Řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

1. Návrhem došlým Ústavnímu soudu dne 21. října 2005 se domáhala skupina 43 poslanců zrušení ustanovení § 448 odst. l zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) v tehdy platném znění, (dále jen "trestní řád"), tvrdíc, že uvedené ustanovení je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, a to konkrétně s ustanoveními y (dále jen " "), y, y, větou druhou y, d (dále jen " "), y a y, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a Mezinárodního paktu o občanských politických právech (dále jen "Pakt").

2. Napadené ustanovení trestního řádu v době podání návrhu znělo:

"§ 448

Předání trestní věci do ciziny

(1) Je-li vedeno trestní řízení

a) pro trestný čin spáchaný na území České republiky a z jeho spáchání je podezřelá osoba, která je občanem cizího státu, nebo

b) pro trestný čin spáchaný touto osobou na území cizího státu,

může Nejvyšší státní zastupitelství a po podání obžaloby Ministerstvo spravedlnosti předat trestní řízení příslušnému orgánu cizího státu, jehož je osoba podezřelá ze spáchání tohoto trestného činu občanem, nebo na jehož území měl být tento trestný čin spáchán."

3. Ústavní soud si vyžádal vyjádření Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a Senátu Parlamentu ČR.

4. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR ve svém vyjádření zejména odkázala na důvodovou zprávu k § 448 trestního řádu v podobně, jakou bylo toto ustanovení do trestního řádu doplněno , a podotkla, že v průběhu projednávání tohoto návrhu zákona v Poslanecké sněmovně nebyl podán žádný pozměňovací návrh měnící ustanovení § 448 trestního řádu.

5. Senát Parlamentu ČR ve svém vyjádření vyslovil názor, že příslušná novela č. byla "vnímána jako pouhá legislativní redakce dosavadní úpravy, která je svým dlouhodobým užíváním prověřena co do funkčnosti i ústavní konformity".

6. Napadené ustanovení bylo následně novelizováno čl. I. odst. 36 , kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a , o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

7. Ustanovení § 448 nyní platného trestního řádu upravující předání trestního řízení do ciziny zní takto:

"§ 448

Předání trestního řízení do ciziny

(1) Trestní řízení pro trestný čin spáchaný na území České republiky, z jehož spáchání je podezřelá osoba, která je občanem cizího státu, nebo pro trestný čin spáchaný touto osobou na území cizího státu, lze předat do cizího státu, jehož je podezřelá osoba občanem nebo na jehož území měl být trestný čin spáchán.

(2) Předání trestního řízení do cizího státu je možné pouze na základě žádosti státního zástupce a po podání obžaloby na základě žádosti soudu. Žádost o převzetí trestního řízení předloží státní zástupce Nejvyššímu státnímu zastupitelství, po podání obžaloby soud Ministerstvu spravedlnosti.

(3) Nejvyšší státní zastupitelství žádost státního zástupce a Ministerstvo spravedlnosti žádost soudu o převzetí trestního řízení přezkoumají zejména s ohledem na podmínky a náležitosti vyplývající z tohoto zákona nebo mezinárodní smlouvy a požadavky vyplývající z dosavadního vzájemného styku a zašlou ji do cizího státu, pokud ji nevrátí spolu s uvedením důvodů, ze kterých jí nebylo možné do cizího státu zaslat. V souvislosti s přezkoumáním žádosti o převzetí trestního řízení může Nejvyšší státní zastupitelství požádat státního zástupce a Ministerstvo spravedlnosti soud o nezbytné opravy a doplnění.

(4) Stanoví-li vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, přímý styk justičních orgánů při předávání trestního řízení, může žádost o převzetí trestního řízení orgánu cizího státu zaslat přímo státní zástupce nebo po podání obžaloby soud.

(5) Rozhodl-li orgán dožádaného státu o převzetí trestního řízení, nelze na území České republiky pokračovat v trestním řízení pro trestný čin, pro který bylo trestní řízení předáno, nebo nařídit výkon trestu uloženého za čin, pro který bylo trestní řízení předáno.

(6) Orgány České republiky však mohou v trestním řízení pokračovat nebo nařídit výkon trestu, jestliže dožádaný stát

a) oznámí, že ve věci nebude konat řízení,

b) dodatečně odvolá své rozhodnutí o převzetí trestního řízení,

c) oznámí, že v řízení nebude pokračovat, nebo řízení ukončí, nebo

d) přes opakované dotazy a přes upozornění, že orgány České republiky mohou v trestním řízení pokračovat nebo nařídit výkon trestu, neoznámí své rozhodnutí, zda trestní řízení přebírá."

8. Z uvedeného vyplývá, že napadené znění § 448 odst. 1 trestního řádu bylo novelizováno a že novelizované znění, jehož ústavní konformita nebyla u Ústavního soudu napadena, umožňuje předání trestního řízení do ciziny pouze na základě žádosti orgánu činného v trestním řízení, tedy v intencích toho, co uvádějí navrhovatelé v návrhu jako ústavně konformní řešení. Novela nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2009.

9. Za dané situace Ústavní soud poté, kdy napadené ustanovení § 448 odst. 1 trestního řádu pozbylo platnosti, řízení podle , o Ústavním soudu, v platném znění, zastavil.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. února 2010

Pavel Rychetský, v. r.

předseda Ústavního soudu