Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 302/10

Ústavní soud rozhodl dne 4. února 2010 v senátě složeném z předsedy senátu Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka a Elišky Wagnerové (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Bc. Ing. L. V., zastoupeného JUDr. Jiřím Švihlou, advokátem, se sídlem Přemysla Otakara II. 32, 370 01 České Budějovice, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2008 č. j. -76 a výroku I. rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 10. 2009 č. j. -144, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 29. 1. 2010 a doručenou Ústavnímu soudu dne 1. 2. 2010 se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví specifikovaných rozhodnutí Městského soudu v Praze a Nejvyššího správního soudu s tvrzením, že jimi byla porušena stěžovatelova základní práva zaručená v a 3, v , a d, v a 95 y (dále jen " ") a v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Napadeným rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2008 č. j. -76 byla zamítnuta žaloba stěžovatele, kterou napadl rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 16. 4. 2007 č. j. 2006/80376-442, kterým bylo zamítnuto odvolání stěžovatele a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce v Jihlavě ze dne 27. 9. 2006 č. j. JIB-475/2006-0, jímž správní orgán vyřadil stěžovatele z evidence uchazečů o zaměstnání. O opravném prostředku stěžovatele rozhodl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 29. 10. 2009 č. j. -144 tak, že kasační stížnost stěžovatele podle ust. , , ve znění pozdějších předpisů, jako nedůvodnou zamítl.

Poté, co Ústavní soud posoudil argumenty stěžovatele obsažené v ústavní stížnosti a konfrontoval je s obsahem napadených rozhodnutí, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud především konstatuje, že není další instancí v systému obecného soudnictví. Úkolem Ústavního soudu je ochrana ústavnosti ( y), nikoliv "běžné" zákonnosti. Je pouze oprávněn posoudit, zda postup obecných soudů nevybočil v konkrétním případě z ústavních mezí, resp. zda nebyly porušeny základní práva a svobody stěžovatele.

Ústavní soud konstatuje, že zejména napadené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je v dostatečném rozsahu a přezkoumatelným způsobem odůvodněno a vypořádalo se se všemi výhradami stěžovatelem předestřenými (které jsou zcela totožné jako v jím podané ústavní stížnosti), když ústavně konformním způsobem interpretuje a aplikuje příslušná ustanovení , o zaměstnanosti, a to v procesním rámci stanoveném . Ústavní soud nevidí důvod ani prostor pro stěžovatelem navrhovaný kasační zásah v situaci, kdy stěžovatel ve svém podání opakuje to, na co kvalifikovaně a ústavně konformně odpověděl obecný soud.

Ústavní soud neshledal v napadených rozhodnutích tvrzené porušení základních práv stěžovatele a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. února 2010

Jiří Nykodým

předseda senátu